Zimní slunovrat - vánoce (pokračování)
Slovo vánoce, podle lingvistů, je převzato z němčiny s významem "svaté noce" Weihnachten a polovičním překladem.
Obloha nad jihozápadním obzorem 18. prosince v 22 hodin
Při slunovratu padne v pravé poledne kolmo sluneční paprsek na rovnoběžku na jižní polokouli, která se nazývá obratník kozoroha, letos se to stane 22. 12. v 00 hodin 22 minut. Název rovnoběžky je odvozen od souhvězdí (skupiny hvězd od nás nestejně vzdálených), ve které pozorovatelé před několika tisíci let viděli kozoroha, snad proto, že jej v té době lovili, do kterého se promítá zdánlivá dráha Slunce ekliptika kolem Země. Ovšem ve dne Slunce vzdálené hvězdy přezáří, takže nemůžeme vidět souhvězdí kozoroha, ale v noci můžeme pozorovat jeho protějšek souhvězdí raka, kam se nám ze Země bude promítat Slunce o půl roku později na opačnou stranu vesmíru.
Posun severní poloosy po obloze (písmeno c)
Obrázek se po kliknutí zvětší
Protože ve vesmíru je zákony řízený chaos, nemáme osu otáčení zeměkoule kolmou na rovinu dráhy oběhu kolem Slunce, což je dobře, to bychom měli v ČR stále chladno, ale skloněnou cca o 23,5 stupňů. od kolmice, posouvají se kalendářní měsíce i slunovraty po ekliptice k západu o 56´´ 26 ročně. Za 2000 roků se kalendářní měsíce posunuly téměř o 30 stupňů. po ekliptice a zvířetníková souhvězdí nesouhlasí už s jejich začátky, za dalších 1000 roků budou v úplně v následujícím měsíci. Astrologie se přizpůsobí, možná si na mapu oblohy namalujeme jiná souhvězdí. Zemská osa vlivem giroskopiských sil svojí polohu téměř nemění a opisuje kužel její severní průmět na oblohu opisuje mírně spirálovou kružnici se středem v pólu ekliptiky v cyklu 26.000 roků. Před 4.000 roky, v době putování židů a Řeků, zářila nad severním pólem hvězda alfa souhvězdí Draka, dnes Polárka a za 12.000 roků to bude Vega, alfa souhvězdí Lyry.
Zdánlivý pohyb Slunce po obloze (písmeno g)
Obrázek se po kliknutí zvětší
Tím, že osa otáčení Země si zachovává stejný sklon i stejný směr při oběhu kolem Slunce posouvá se východ Slunce od zimního slunovratu po letní slunovrat, v naší zeměpisné šířce přibližně o 90 stupňů. od jihovýchodu k severovýchodu a západ Slunce od jihozápadu k severozápadu. S tím se mění i polední výška Slunce, z 16 stupňů 33´ a délkou dne 8 h 6min, při zimním slunovratu, na 40 0st., při rovnodennosti s délkou dne 12 h a na 63 stupňů 5´ s délkou dne 16 hodin, při letním slunovratu.
Oběh země kolem Slunce
Obrázek se po kliknutí zvětší
Nerovnoměrnost pohybu Země kolem Slunce je pro nás příznivý. Dráha země je elipsa s delší osou protínající dny 3. 1. a 4. 7.. Při zimním slunovratu je Země blíže ohniska, ve kterém je Slunce, vzdálené 147 miliónů km, v přísluní. Jsme-li Slunci blíž dopadá na Zemi více paprsků, je tepleji. Pro vyrovnání sluneční a zemské přitažlivosti odstředivou silou musí být rychlost země vyšší, je 30,3 km / sec. Zima je kratší.
Slunce o zimním slunovratu
Při letním slunovratu je Země dále od ohniska se Sluncem, vzdálená 152 miliónů km, v odsluní. Jsme-li od Slunce vzdálenější zachycuje Země méně záření, je chladněji, žádná nadměrná horka. Oběžná rychlost je 29,5 km / sec. Léto je u nás delší.
Konečné počasí ovlivňuje směr proudění vzduchu, fouká-li ze severu je zima, z jihu je teplo. Dalšími vlivy je nadmořská výška a morfologie krajiny. Alpy na jihu mají také nezanedbatelný vliv.
Ptáci také sledují počasí a při teplé zimě některé druhy neodletí na jih, šetří si síly a nechytí se do sítí v jižní Evropě či v severní Africe.
Text a foto: Ing. Josef Podlaha
Webdesign: Pavel Hlavín