Vrchnostenská správa

Hrad využívala arcibiskupská správa města a panství do počátku husitských válek. Příbram okolo roku 1420 zastavil arcibiskup Konrád z Vechty svému purkrabímu Petru z Perče. Za husitských válek byla Příbram třikrát dobyta a vydrancována od katolického pána Hanuše z Kolovrat, při třetím dobytí města po čtrnáctidenním obležení hradu se posádka vzdala. Čtvrtý útok na Příbram byl neúspěšný. První útok se udál v roce 1421 další tři v roce 1422.

Král uznává zásluhy Hanušovy o zachování Podbrdska pro věc královskou a vydává mu v sobotu před narozením Pany Marie roku 1422 v Norimberce majestátní list, v němž jemu a jeho bratrovi Bedřichovi z Kolovrat zapisuje královský lovčí hrad Dobříš v Podbrdsku. Po husitských válkách nevyl zvolen arcibiskup a Příbram spadla do královského majetku. Král Zikmund Lucemburský však nedbá o správu svého majetku, jako arcibiskupové, ale za "půjčku peněz" dává Příbram do zástavy zápisných držitelů: Jindřich Berka z Dubé a pražský měšťan Matěj Smolař (do r. 1440,kdy byli popraveni, za falešnou žalobu Hanuše, aby se zmocnil Příbrami), Hanuš z Kolovrat (dobyvatel města), Burian z Gutštejna, Jan Štěpánovec, Hroznata z Vrtby (1454- 1475), Vracka z Vilhartic (asi do r. 1491) a Kryštof z Gutštejna se vystřídali do konce století.

Velkým úspěchem příbramského patriciátu bylo vymožení potvrzení Zbyňkova privilegia z roku 1406 a navíc získat právo výročního trhu na den svatého Jiljí 1. září a právo svobodně vařit a prodávat světlé pivo z pšeničného sladu i všechna jiná piva, od krále (1471-1516) Vladislava, dáno 13. června 1497 v Praze.

Král Vladislav II. pro své stavební aktivity (Vladislavský sál, královská lože v chrámu) potřeboval peníze a jeden ze zdrojů byla opět Příbram, zastavil jí bratřím Pešíkům z Komárova listinou z 20.prosince 1513. Vydíraná Příbram nevzkvétala, spíše Komárov (hutnictví), ale rozvíjeli těžbu, z čehož prospěch měli Pešíci i král. Jindřich Pešík povolal ( provedl nábor) horníky z Jáchymova, usadil je na jižním předměstí Rynečku a na místě, kde založili ves Německá Lhota, ponechal jim Jáchymovské právo, místo horního řádu Jihlavského práva. Bylo to dáno na hradě Příbrami listinou v úterý 5. srpna 1525. Svědkové vyhlášení byli nejvyšší pražský purkrabí Zdeněk Lev z Rožmitálu a na Blatné, svaté říše římské purkrabí v Míšni Jindřich hrabě z Hartnštejnu, pán na Plavně a Bedřich z Bechyně, kteří k Janově pečeti přivěsili své tři pečetě. V listině ustanovil správní jazyk němčinu včetně vedení horních knih a vymínil si dědičný výnos ze čtyř kuksů-podílů. Listina je sepsána v německém jazyce (Jindřich ani Zdeněk však německy neuměli). Hostitelem byl příbramský purkrabí (1506- 1526) Petr Háj. Král (1516-1526) Ludvík Jagelonský udělil Jindřichu Pešíkovi z Komárova a Příbrami další svobody pro příbramské dolování.

O rok později nový zákupní majitel Příbrami Jan z Vitence na Tochovicích a Příbrami potvrzuje listinu Jindřicha Pešíka a uděluje horníkům další svobody, jako těžbu dřeva pro důlní zařízení a stavu chalup a usazovat se v blízkosti důlních děl, to je na Březové Hoře a okolních kopcích. Listina v německém jazyce je dána ve středu po svatém Ondřeji 5. prosince 1526 na hradě Příbram, před 480léty. Platnost listiny stvrdil svou pečetí a dvěmi pečetěmi svědků, kteří byli opět Zdeněk Lev z Rožmitálu a Blatné a Jindřich z Hartnštejnu.