600-leté výročí udělení prvního privilegia městu Příbrami

Příbram byla založena na ostrohu ležícím v 1. drobovém pásmu, což jsou pískovce a slepence, s ne příliš úrodnou půdou a navíc pole obhospodářovávatelná v okolí města byla při konfliktech sklízena či ničena nepřítelem, naposledy při občanské válce v roce 1298 (viz. geologická mapa stránky 444 "Prameniště pěti vodotečí". Z těchto důvodů si obec založila zemědělskou zásobárnu ležícím stranou komunikací za řekou dnešní Litavavkou v Brdském pralese na úrodnějším 2. pásmu břidličném. Vykácením a stažením - lazením - stromů získala ornou půdu, ves na tom místě založená byla nazvána Lazec.Ta po všechny časy byla nedílnou součástí města a podílela se na všech nákladech města, včetně výstavby pražského chrámu i výstavbu a udržování "Německé lávky" na Prokopské cestě přes dnešní Příbramský potok pro horníky z předměstí platea Milen - Rynečku. Ze stejných důvodů a stejným způsobem vznikly vsi Dolní a Horní Láz náležející městu Rožmitál.
Hornictví vzkvétalo, jeho rozvoj a provoz musela vydržovat obec, z výtěžku stříbra byly téměř zcela hrazeny náklady na výstavbu svatovítského chrámu a zároveň byly spláceny značné dluhy arcibiskupské stolice. Od roku 1399 se začátkem 15. století dokončuje stavba choru, Zlaté brány a hlavní věže - zvonice, jež provádí Parléřova huť.
Příbram se v 19. století mezi prvními přihlásila do spolku přispěvatelů pro dostavbu pražského chrámu, na jeho vybudování má nezanedbatelný podíl. Příbramští využili situace a vyslali k arcibiskupovi deputaci rychtáře, příbramských a lazeckých přísežných s prosbou o sepsání stávajících práv a povinností k vrchnosti, protože takový soupis dosud nemají a aby jej pro budoucí časy měli.
Arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburku (1403- 1411) se příbramským odvděčil listinou - privilegiem, to je výsadním právem, ve kterém byla poprvé písemně potvrzena práva a povinnosti města Příbramě a vsi Lazce tak i panství vůči vrchnosti (platby a roboty).
Privilegium bylo přečteno, vyhlášeno a vydáno v generální kapitule chrámu pražského v den posvěcení Pražského kostela 2. října 1406, to je před jubilejními 600 léty (bez povšimnutí Příbrami i Lazce).

Zkrácený obsah listiny, pro Příbram jedné z nejdůležitější na mnoho století, kterou si nechával magistrát potvrzovat od každého nového českého krále, dále uvádím:
Práva volně nakládat s movitým i nemovitým majetkem. Domy, pivovary, pole, louky, lesy a vsi, patřící k zmíněnému městu a vsi mají být jimi, jejich dědici a nástupci drženy a na věčné časy svobodně, v klidu a míru vlastněny. Činit poslední vůle - v případě, že by poslední vůle učiněna nebyla, dostalo se dědického práva nejbližším příbuzného jednoho či druhého pohlaví, teprve kdyby se do roka žádný z nich nepřihlásil, měl pozůstalý majetek padnout na vrchnost.
Právo (emancipační) dcer, sirotků a vdov provdávat se pouze dobrovolně, nezávisle na vůli vrchnosti.
Hlavní a trvalou robotou bylo sklízení z panských luk sena a otavy , které se rozkládaly na jihozápadním svahu Hvězdičky k hradu a na nivě Litavky od Lhoty k Dominikálním Dušnikám.
Z polí se platilo jako úrok majiteli panství půl hřivny tj. 1/2 kopy stříbrných (30 grošů, z úrodných až 60 grošů) z 1 lánu, z domů (ekologická daň) "podýmné" z 1 komínu 11 haléřů a "výmazné" (oprava jílové omítky sopouchu komínu)" 6 haléřů (groš měl tucet to je 12 haléřů), z krčmy 16 grošů, z řeznického krámu 1 kámen (20liber - 1 libra 0,51 kg) loje (na osvětlení), z konání výročních trhů, tří do roka 3 kopy stříbrných, z obecních pastvin 20 jehňat a další platby. Mimo to byly "desátky" k záduší a také školné. Platbu úroku vrchnosti, jak bylo dávno zvykem, určoval list ve dvou termínech, na svátek svatého Jiří, 24. března a na svátek svatého Havla 16. října, jen řezníci odváděli kámen vyškvařeného loje 11. listopadu, pro dobu zimního osvětlení města.
Lázeň, v Dubenské (Pražské) ulici od daně a všech platů osvobodil navždy, by po všechny časy se mohl každý chudý umýt a nejméně jednou týdně bude povinen jej lazebník zdarma z prostého božího milosrdenství vykoupat. Týž lazebník dostane pro ohřátí lázně i pro svůj krb dříví z našich (panských - arcibiskupských) lesů, ale za to musí koupat každého purkrabího s veškerou čeledí. Všechny zmíněné platy a povinnosti mají nám i našim nástupcům po jednotlivá léta věčně platit a vůči nám plnit.
Nadto jsou povinni platit královskou berni, pokud bude vyhlášen, způsobem kterým byli tak činit odedávna. Po zaplacení úroků a splnění dávek tak, jak výše uvedeno, nebudou nám ani našim nástupcům dříve jmenovaní obyvatelé (Příbrami a Lazce), jejich dědici a nástupci dále zavázáni žádnými jinými dávkami nebo platy. S tím ovšem, že nadále zachovají vůči nám a podkomořskému úřadu (arcibiskupské správě) našeho Pražského arcibiskupství.
Chceme také, aby budoucně na věčné časy konán týdenní trh a to nikdy jindy než v úterý každého týdne, kdy ho bylo až dosud zvykem v našem zmíněném městě držet.
Pro spokojenost obyvatel činíme dotčeným obyvatelům od nás nejvýš uspokojení jim i jejich dědicům a nástupcům zvláštní milost, podle které se budou v soudních přích řídit na věčné časy právem Starého Města pražského a v případě pochybných soudních rozsudků, vznést stížnost a odvolat se k již řečenému Starému Městu a to tolikrát, kdy se budou domnívat, že je jim křivděno. Soudní svrchovanost Starého Města nad ostatními městy byla mu přidělena králem Janem z Lucemburku v roce 1341. V při se mohou ještě výše odvolat k podkomořímu našeho Pražského arcibiskupství, který přibere další úředníky arcibiskupství a přihlédne k naší radě, s konečnou platností rozhodne při.
K městu a vsi k němu patřící cítíme zvláštní náklonnost.
S vážností rozkazujeme všem i jednotlivým našim úředníkům, purkrabím, rychtářům, přísežným, konšelům a jiným našim poddaným ať mají jakýkoliv úřad nebo pravomoc, nynějším i budoucím, aby se dříve jmenovaným obyvatelům nebo komukoli z nich neodvážili v předepsaných milostech, které jsme jim dali a postoupli, jakýmkoliv způsobem překážet nebo bránit, ale aby je spíše ve všech udělených svobodách, právech a milostech chránili, tyto věrně zachovávali a hájili. Na svědectví a pevnost této věci, která má mít věčnou platnost, jsme rozkázali vyhotovit tuto listinu a potvrdit ji přivěšením naší pečeti.
A my shromáždění kanovníků Pražského kostela v generální kapitule dali jsme a dáváme tímto listem milostem a svobodám, učiněným způsobem, který je výše popsán, ve všech článcích, formulacích a podmínkách a bodech nahoře vyjádřených náš souhlas. Na svědectví této věci byla přivěšena k listině větší pečeť naší kapituly.

Neporušený originál této listiny měl v ruce za své návštěvy Příbrami Bohuslav Balbín. Latinský opis privilegia z městského kopiáře 1726 si v létě 1949 půjčil a publikoval Haas. Privilegium pomáhalo příbramským vyhrávat soudní spory se světskou vrchností a nakonec k udělení titulu svobodné královské město.