Příbramský hrad - zámeček čp. 106.

Podle těchto vzorových hradních věžových paláců se stavěly: Průhonice, Mrač u Benešova, Kozí hrádek, Škvorec u Úval, Vinařice na Mladoboleslavsku, Hořovice, Neustupov, Vojkov, Zvěstov na Benešovsku, ale i Hrádek u Dušnické cesty (dnešní Plzeňské ulice) v Příbrami s později přistavenými barokními dvěma věžičkami.

Nanesme otázku v jakém stavu byla stavba hradu za života arcibiskupa Pátera Arnošta z Pardubic (*25. 3. 1297 - +30. 6. 1364). Po vystudování v Itálii, kde získal licenciát teologie, byl jmenován děkanem kapituly sv. Víta - Václava a Vojtěcha v roce 1339, pražským biskupem byl zvolen a ustanoven v roce 1343, v tomto roce po nástupu do funkce rozšiřuje Příbram o jižní předměstí Ryneček se společensko-duchovním centem kostelem sv. Jana a nemocnicí, tak zvaným špitálem, jako hornickou osadu a přestavuje dřevěný hrad na kamenný. Stavba hradu trvala 31 roků, v roce dokončení šedesátsedmiletý arcibiskup umírá. Můžeme předpokládat, že hlavní stavba, věž, pod arcibiskupovým dozorem byla dokončena v prvních létech přestavby a postupně se dále přestavovaly hospodářské budovy, na který již nebyl tak velký tlak. Pro své pobyty v Příbrami si arcibiskup nechal pravděpodobně postavit v obvodu hradu srub, který využívala i správa panství nebo pobýval na faře či v jiném domě na Rynku. Připomeňme si stránku Příbram barokní 8. část, ve které je uvedeno, že v polovině 14. století postavil nejbohatší muž panství rychtář Jan z Michalovic řečený Rubáš kamenný dům na západní straně Rynku, tudíž asi současně s výstavbou hradu, podle jeho závěti v roce 1393 jeho dům stál, ale kdy tato materiálně objemová menší stavba již byla dokončena? Nejspíše dříve než hrad.

Zakončeme úvahu, že jedno či dvě desetiletí, snad i více let arcibiskup Páter Arnošt z Pardubic ve věži hradu pobýval a snad i někdy hostil Otce vlasti císaře římského a krále českého Karla IV. Však po Litavské stezce trvala cesta koňmo z Karlštejna necelého půl dne jízdy. Když jezdil Arnošt za králem mohlo se to stát někdy i naopak, ovšem král žádnou známou listinu v Příbrami nevydal, tak to dosud nemáme potvrzeno nebo je to zapomenuto, na Rynečku stával "HOSTINEC U KARLA IV.", což něco napovídá.

Příbramské panství, za života arcibiskupa Arnošta z Pardubic, spravovalo 49 vsí či jejich částí, tedy s Příbramí 50 míst osídlení (to se lépe pamatuje). Shromažďování berní finančních i naturálních vyžadovalo pevného místa, proto nástupce na arcibiskupském stolci Jan z Jenštejna (arcibiskup 1378 - 1395) investoval na výstavbu hradu nemalou částku 300 kop stř. na výstavbu hradeb a vyhloubení širokých příkopů. Na jižní stanu do města směřoval padací most přes příkop.

V té době byl velitel hradu - purkrabím Hencl, kterého vystřídal Jan z Hypolchhausenu, který spravoval a řídil arcibiskupské panství. Purkrabí vykonával za majitele panství arcibiskupa soudní pravomoc, ukládal tresty a vybíral pokuty. Hospodářský správce - vilicus (vilikus) vedl zápisy a účetní knihy - urbáře, berniční rejstříky. Správu Příbrami vedl jmenovaný rychtář, toho času Jan z Michalovic řečený Rubáš, ten zaměstnával písaře příjmením Ursus. Pro doplnění povědomí oněch časů uvádím, že zemi vládl král Václav IV., který měl neshody s arcibiskupem Janem z Jenštejna, na které doplatil člen jeho kanceláře Jan z Pomuku (svatořečený Jan Nepomucký).

Příbram měla tehdy 112 domů. Rynek 44 (33 hospodních), ulice Dubenská (Pražská) 25, Milínská (Dlouhá) 21, v okolí 22, na potocích navíc 19 mlýnů a přibližně 1.000 obyvatel. Podle řemesel zde žilo 19 mlynářů, 19 řezníků, 12 pekařů, 11ševců, 7 soukeníků, 4 koláři, 2 krejčí, 2 postřihovači, 2 smolaři, po jednom pak zámečník, kotlář, vozka, hajný, lovčí, lazebník a hlásný (ve věži). Na opevnění a zvelebení hradu investoval také pro Příbram význačný arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburku, ovšem z výtěžku příbramského panství.