Březové Hory náměstí - východní strana

Na tehdy severním začátku náměstí na rohu Marianské cesty stával menší dům c. k. eráru bývalá cáchovna - "cechhaus" (zaznamenávání příchodu a odchodu horníků do práce) s kanceláří hormistra (naddůlního), kterou erár přeměnil na školu pro děti březohorských havířů v roce 1772. Evidence havířů na směně se prováděla v nové cáchovně na začátku Prokopské cesty, pod Rynečkem v Příbrami. Škola byla soukromá, pod patronací eráru nikoli příbramského magistrátu, ten jí uznal za svou až ve čtyřicátých létech 19. století.

S rozvojem báňské činnosti rostl počet obyvatel a tím i potřeba škol. Příbramská obec rozhodla postavit druhou školní budovu, umístila jí na Březové Hory místo stávající školy v "cechhausu". Stavbu svěřila opět, již osvečenému staviteli Josefu Pelzovi (Příbram barokní 14. část). Podnikatel stavby byl Josef Wimmer, měšťan březohorský a mistr řeznický. Stavební dozor prováděl František Měchura, c. k. krajský vrchní inženýr, který již tehdy určil místo stavby kostela sv. Vojtěcha, k jeho výstavbě došlo po 30 létech.

Nová školní budova byla postavena obdobně jako dříve postavená, v létech 1847 -1849 na příbramském Rynku, v barokním slohu s klenutými stropy v přízemí a dřevěnými, trámovými stropy v patrech. V prvním a druhém patře po pěti oknech do březohorské návsi (tehdy Hory nebyly městem, ale částí Příbrami jako Lazec nebo Podlesí), oproti sedmi oknům na Rynku, zastřešená valbovou střechou. Stavba školy byla zahájena v roce 1855 a ukončena v roce 1857. Náklady na stavbu první dvoupatrové budovy na Horách stály příbramský magistrát 15.000 zlatých.

Předání stavby do užívání se neobešlo bez rituálu, zviditelnili se při něm ti jež rozhodli o účelu vybraných peněz, ti co objekt postavili penězi či prací tvořili štafáž. V barokní době rituál obstarávala katolická (všeobecná) církev, oficiálním předáním školy do provozu bylo její svěcení. Pro svěcení nové školní budovy byl vybrán den narozenin císaře římského a krále českého Františka Josefa I. Habsburského 18. srpen 1857. Zúčastnili se ho význačné osoby a hojní obyvatelé Příbrami, Hor a přilehlých obcí.

Svěcení bylo zahájeno v děkanském kostele sv. Jakuba Staršího slavnými službami Božími, slouženými příbramským vikářem svatohorským proboštem Páterem Petrem Jeřábkem. Po mši svaté se na Rynku seřadilo procesí, které se vydalo přes Ryneček nejkratší Prokopskou cestou na Hory. Za církevními prapory s vymalovanými světci nesenými horníky šli ministranti a kaplani. Procesí vedl Páter probošt, asistenci tvořili příbramský děkan Páter Prokop Ondrák a katecheti, následoval městský magistrát a horní úřednictvo, setnina ostrostřelců, hornická kapela, všichni havíři a velký zástup lidu. Před kostelíčkem svatého Prokopa uvítali procesí březohorští obyvatelé. V kostelíčku, který byl tehdá menší, vešlo se do něho jen duchovenstvo, přední občané a úřednictvo, bylo zapěno "Veni Sancte". Průvod pokračoval ke škole, před níž byly shromážděny cechy s prapory a obecný lid. Před vchodem do školy byly vykonány motlitby, potom se světitel s kněžími odebral do největší třídy v prvním poschodí školy, kdež shromážděná školní mládež zazpívala píseň k Duchu svatému. Světitel se pomodlil druhou část modliteb a vykropil třídu svěcenou vodou, přijal dík od školní mládeže, přednesený několika žákyněmi. Po vykropení ostatních tříd a příbytků učitelů odebral se světitel s procesím zpět ke kostelíčku svatého Prokopa. Pod širým nebem před kostelíčkem měl k shromáždění kázání děkan Páter Prokop Ondrák o "užitku a výkonnosti národní školy". Po kázání sloužena mše svatá u oltáře v kostelíčku se slavným díkučiněním, čímž byla slavnost ukončena a procesí se odebralo zpět do Rynku.

Prokop Ondrák se narodil 27. července 1810 v Praze a zemřel 3. května v Příbrami. Po vystudování a vysvěcení na kněze v roce 1834 dostal "umístěnku"- byl jmenován katechetou na příbramské triviální, od roku 1837 na hlavní škole. Po úmrtí děkana Pátera ThDr. Františka Kostky roku 1846 byl jmenován Páter P. Ondrák jeho nástupcem (1846 - 1873). Náležel k druhé generaci českých národních buditelů a za svou záslužnou činnost obdržel titul čestný měšťan města Příbrami.

Škola byla určena pro tyto obce přiškolené do Příbrami: Březové Hory, Lazec, Podlesí, Orlov, Zdaboř a Žežice. Školních dítek bylo hodně a stále přibývaly, proto v roce 1878 byla k jižnímu štítu přistavěna další školní budova ve stejném stylu, měla jen světlejší fasádu a vyšší sedlovou střechu, je ovšem o dvě okna delší, má sedm oken. Propojením obou budov zůstal vchod jen v nové budově, před nějž později přibyla litinová socha sv. Jana Nepomuckého.

Výstavba škol nestačila porodnosti v hornických a zemědělských rodinách. Dva roky po přístavbě školy v roce 1880, měla březohorská škola 1.128 školních dítek. Na chlapecké škole připadalo 105 žáků na třídu a na dívčí škole 120 žákyň.

Situace si vyžádala výstavbu další školní budovy na Březových Horách, tentokráte jako v Příbrami, dívčí školy, byla postavena v roce 1886 v Prokopské ulici, ale i tak se ve čtrnácti třídách tísnilo v roce 1906 1.055 žákyň. Dnes obě budovy slouží 3. základní škole.