Severní strana Rynku, střední část, dům čp. 101

Dům čp. 101 je čtvrtým řadovým domem ve střední části severní strany Rynku tedy rohovým, za ním je ulice vedoucí na hradby a k hradu. Dům byl postaven zřejmě na začátku 2. poloviny 19. století pro rozvíjející se příbramské školství, aby byla do něho umístěna městská škola hlavní a od ní oddělená v roce 1871 podreálka (nazvaná Nižší reálné gymnasium).
Připomeňme si rozvoj školství v Příbrami. Šiřitelem vzdělání na celém světě jsou církve, vzdělanost se nedá zdědit jako majetek, ale je k ní nutný učitel. Nejstarší škola v Čechách byla při kostele svatého Klimenta na hradišti Budeč. Později vznikaly klášterní školy. V gotické době byly zřizovány školy při biskupských sídlech, nižšího a vyššího stupně. Pro rozsáhlé biskupáty bylo potřebné vzdělávat chlapce z míst jejich pozdějšího působení (př. Vojtěch Slavník). Z toho důvodu pro potřeby správní i duchovní založil v Příbrami, středisku správy jednoho z biskupských panství, při děkanství farní školu pražský biskup Arnošt z Pardubic. Připomeňme jednoho příbramského žačka Jana, po vystudování Pražského vysokého učení, zůstal na něm učit a za rektorátu Mistra Jana z Husince se stal tajemníkem PVU. Známe jej jako Jana z Příbramě - Jan Příbramský (dodnes žijí lidé tohoto příjmení např. Příbramský z Mnichova).
Školu spravoval magistrát a nazývala se partikulární škola městská.
V barokní době, podle školního řádu z 6. 12. 1774, již při každém farním kostele byla zřízena farní škola I. stupně s národním vyučovacím jazykem o jedné neb dvou třídách se třemi vyučovacími předměty, tedy triviální škola:

1. Náboženství - jeho dějiny podle bible a křesťanská mravouka
2. Čtení-psaní - barokní písmo švabach
3. Počítání - navedení k hospodářství v zemědělství a domácnosti.

Farní triviální školu řídil farář, jenž byl představeným učitele, který měl k ruce podučitele - učitelského pomocníka, někdy dva. Školdozorcem byl vikář. Připomínám učitele na rožmitálské triviální škole Jana Jakuba Rybu s jeho neshodami s farářem.
Triviální škola byla umístěna do staré školní budovy před kostelem spolu s partikulární městskou školou, jen děti se rozdělili. Povinná školní docházka zvýšila počty dětí ve školách a tak regulovaný magistrát přestěhoval městskou partikulární školu do přízemí své radnice Nové rychty čp. 1 v roce 1797.
V krajských městech, podle tereziánského školního řádu, byly zřízeny školy II. stupně trojtřídní později čtyřtřídní hlavní školy. Na těch se vyučovalo v německém (v Uhrách v maďarském) jazyce. Na některých hlavních školách byla dvoutřídní nástavba pro učitele. Vyučovací předměty byly Náboženství, Latina, Psaní písemností, Zeměpis, Dějepis, Měřičství - geometrie a Kreslení, Pravidla domácího a polního hospodářství a ženské prace na dívčích školách. Hlavní škola měla svého ředitele, 2 neb 3 učitele a katechetu.

V Příbrami na žádost regulovaného magistrátu se v roce 1837 přeměnila městská partikulární škola umístěná v čp. 1 / I. na školu hlavní s německým vyučovacím jazykem, byla již čtyřtřídní a zapsáno bylo 700 dětí. V roce 1849 se přestěhovala do nové školní budovy čp. 99.
Přeplněná škola si vyžádala výstavbu další školní budovy, shora uvedenou čp. 101 do ní se hlavní škola přestěhovala. Budova má vyšší stropy podle nových hygienických předpisů, na počty osob v místnosti. K hlavní škole byla připojena dvoutřídní podreálka k dosažení středního vzdělání v Příbrami k přestupu na vysokou školu, už v roce 1849. Důvod byl umožnění příbramským studentům pokračovat na zřízeném Báňském učilišti v Příbrami, bez drahého ubytování v jiných městech.

V roce 1852 na příkaz c. k. školního rady Josefa Wenciga, který přijel na inspekci Haupt- und Unterrealschule tj. hlavní školy a podreálky, městská rada zřídila dívčí školu, její tři třídy byly umístěny do patra nově postaveného Branišova domu na Příkopech. Na dívčí škole byli ustaveni tito učitelé:

Pro první třídu Vácslav Jabulka z Příbrami;
Pro druhou třídu Jan Jarý z Obecnice;
Pro třetí třídu Vincenc Schoffer uč. v Dobříši
Pro všechny třídy zkoušená učitelka ženských prací
Panna Biedermann Marie zkoumaná uč. Ženských pra prací

V roce 1858 došlo k přeměně příbramského školství:
Farní škola přeměněna na městskou farní školu a rozšířena na 3 třídy;
dívčí škola rozšířena na čtyřtřídní dívčí farní hlavní školu;
dvoutřídní podreálka přeměněna v úplnou trojtřídní podreálku.
Přibylé třídy vyřešili měští radní, že první třídu městské farní školy umístili do domu pana Braniše, kde již byla dívčí škola; pro druhou a třetí třídu najmuli 2 místnosti v domě Wimmra pana v Dlouhé ulici. Dne 9. prosince 1858 po slavnostní mši s "Veni Sankte" sloužené v děkanském kostele se šlo průvodem k novým třídám, které příbramský vikář probošt svatohorský Páter Petr Jeřábek vysvětil.

Ředitelem příbramské Haupt- und Unterrealschule tj. hlavní školy a podreálky byl pan ředitel Fridrich, jedním z učitelů byl pozdější c. k. kartograf J. Melichar, tvůrce map i pro školy. Na hlavní škole byli ustaveni tito učitelé:

Pro první třídu učitel Wenig
Pro druhou třídu učitel Lang
Pro třetí třídu učitel Auer
Pro čtvrtou třídu učitel Šebestián Malý z Berouna

Začátek školního roku byl v říjnu a konec v červenci nebo srpnu, aby děti mohli pracovat na žních. Rok se zakončoval zkouškami za přítomnosti školdozorce vikáře P. Petra Jeřábka, po jeho smrti 29. 8. 1859 P. Antonína Štiky, od roku 1864 P. Josefa Votýpky a od roku 1871 P. Vácslavem Brože. Zkoušky konány vždy koncem července neb začátkem srpna a to celý den v Příbrami, půl dne na školách v Dubně a na Horách. Na podreálce se konaly veřejné zkoušky nejen na konci roku, ale i v pololetí.

Další změna organizace školství nastala v roce 1871:
Hlavní škola dostala jméno obecná škola A,
Farní škola dostala jméno obecná škola B.
Podreálka oddělena dostala jméno nižší reálné gymnasium,budova byla ještě přistavěna nad vjezd do dvora podél zasypaného hradního příkopu, který byl přeměněn v park.
Dívčí škola přeměněna pod jedním vedením na obecnou a měšťanskou školu. Pro dívčí školy byly zahájeny stavby dvou budov, obecné a měšťanské školy, na Příkopech, v městském parku Arnoštových salech, po jejich přestěhování z různých míst v roce 1874, po dokončení čp. 102 a 103, byly organizačně rozděleny.
Nižší reálné gymnasium zůstalo v čp. 101, v roce 1882 bylo rozšířeno na reálné a vyšší gymnasium. Po jeho přestěhování do nové gymnasiální budovy, dnešní ZDŠ, v roce 1882, se do čp. 101 přestěhovala měšťanská chlapecká škola, ze soukromých domů, ta se dočkala také své budovy po dvaceti létech v roce 1902, pravého křídla, s obecnou chlapeckou školou v levém křídle dnešní SIŠ.