Severní strana Rynku, střední část, dům čp. 100

Císař a král zemí koruny české Leopold toho jména I. (*1640 - +1705), vládl v létech 1657 až 1705, reorganizoval v roce 1689 horní správu v habsburské monarchii. Pro region jižní části středních Čech horních měst Příbram, Nový Knín a Jílové byl zřízen Královský horní úřad v Příbrami. Ten se usídlil v některém domě na Rynku. V následujícím roce 7. července 1690 byl ustanoven královským perkmistrem pro tato města znamenitý slovutný Jakub Bittner, který s rozvahou řídil a rovnal všechny záležitosti hornictví se týkající; v Příbrami bydlel do roku 1695, kdy se zakoupil v Jílovém a tam se přestěhoval. Úřad pro úředníky potřeboval kanceláře, dům který užíval nebyl dost velký, horní úřad, s požehnáním vyšší instance, rozhodl si v Příbrami postavit novou správní budovu. Místo bylo vybráno na prestižní severní straně Rynku, kde bylo děkanství,radnice a škola. Nová budova horního úřadu - Bergamtu in Pzribram, postavená na jedné gotické parcele vedle hlavní školy byla dvoupatrová budova v barokním slohu. V novém číslování dostala číslo popisné 100.

S prosperitou hornictví a hutnictví v daném regionu, připomeňme prohlubování březohorských dolů, zakládání nových šachet, otevírání nových zásob užitkových nerostů a prodlužování odvodňovacích štol, začínající rozvoj dobývání železných rud, který v 19. století, pokrýval potřeby celé habsburské monarchie i výroba dřevěného uhlí z brdských pralesů, byla důvodem pro povýšení horního úřadu na c. k. Vrchní horní úřad v Příbrami, ovšem pro císařské nařízení užívání německé úřední řeči na horách Oberbergamt in Pzribram.
V budově čp. 100 sídlil do roku 1846, kdy přesídlil do nově postavené velkolepé budovy na východní straně Rynku, kvůli její výstavbě nechal strhnout svojí starou budovu, na tomto místě a další tři objekty.
V roce 1855 došlo ke změně uživatele budovy čp. 100, přestěhovala se do ní radnice z domu U Zlatého soudku čp. 98, který uvolnila pro nově vzniklou opatrovnu - mateřskou školku v přízemí a dívčí školu v patře.

Po vydání říšského zákona číslo 44 ze dne 19. května 1868 byly Čechy rozděleny na 89 okresních hejtmanství, která začala fungovati od 31. srpna téhož roku. Z počátku to byla jen změna názvu pro dosavadní smíšený c. k. okresní úřad (správní, soudní a finanční, kterých bylo 79), v Příbrami sídlil v Mitrovickém paláci - pozdější Nové rychtě čp.1, ale později se správní moc vydělila a městský úřad uvolnil v roce 1869 budovu čp. 100 pro okresní hejtmanství, spravující Příbramsko a Dobříšsko. Radnice se přestěhovala do budovy čp. 107. Název úřadu na budově vydržel do roku 1928, v roce 1918 však vystřídal černou dvouhlavou orlici, na fasádě budovy bílý dvouocasí lev. Podle zákona číslo 125 / 1927 Sb. ze dne 14. července 1927 byl název úřadu změněn na Okresní úřad, tak se změnil nápis na budově na původní. Zvyk je železná košile a tak lidé ještě po 2. světové válce nazývali OÚ hejtmanstvím.

Na atice přibylo šest kamenných váz pro zvýšení prestiže okresního hejtmanství, které opět po půl století zmizely. Na sedlové střeše v průběhu let byly odstraněny osvětlovací a větrací oblé vikýřky. V průběhu času se fasáda neměnila, za socialismu poněkud zchátrala, ale to se okresní úřad přestěhoval do bývalého Nového konviktu, později rektorátu VŠB a v budově byly byty, v přízemí kancelář elektrorozvodných závodů.
Ani nynější kapitalistická doba nepřeje kráse, dům je v soukromích rukách, fasáda opravená, ale strohá, jakoby pokračovala jen účelnost, zato v přízemí byla proražena zeď pro zřízení druhé prosperující lékárny na náměstí jedné firmy. Do poloviny 20. století se fasády reliéfně, barevně i sgrafitově zkrášlovaly, jaká bude budoucnost?