Severní strana Rynku, západní část, dům čp. 99

Zástavba severní strany Rynku zůstávala na gotických parcelách až do první poloviny 19. století. Již od roku 1775 musel patriciát hledat nové prostory pro školní vyučování, protože 6. 12. 1774 byl schválen nový Školní řád, který nařizoval reformu školství. K městské partikulární škole musela být zřízena státem kontrolovaná dvoutřídní (od roku 1789 trojtřídní) škola triviální s povinnou školní docházkou od 6 do 12 let a národním vyučovacím jazykem, v Příbrami česky. Nedostatek školních tříd řešili páni radní pronajímáním světnic v soukromých domech. Na několik desetiletí pomohlo přestěhování části tříd ze školy před kostelem do přízemí Nové rychty v roce 1797. S nárůstem počtu obyvatel, městských, přistěhováním ze vsí příbramského panství i z jáchymovska a vynucování povinné školní docházky přivedly regulovaný magistrát ve čtyřicátých létech k rozhodnutí o výstavbě nové školní budovy. Zvláště proto, že na jeho žádost stát zřídil v Příbrami Hlavní školu, která byla čtyř třídní s německým vyučovacím jazykem, v roce 1837, kterou umístil (kam jinam) do Nové rychty.

Kam umístit novou školní budovu v městě? Josefínské osvícenské reformy nasměrovaly magistrát na rozšíření volné plochy příbramského Rynku. Císařským nařízením byly rušeny hřbitovy uprostřed měst. Josef II. prosadil toto hygienické nařízení po morové epidemii v létech 1771 - 1772, kdy již nařídil, se spoluvládnoucí matkou Marií Terezií, oběti moru neponechávat, do tří dnu doma ani v márnicích a pohřbívat je mimo vsi a města na tak zvaných morových hřbitovech. V Příbrami se morovým hřbitovem staly panské louky mezi městem a popravištěm na Hvězdičce. Tam se přestěhoval hřbitov od kostela. Pohřbívat se začalo na tomto hřbitově s prodlením až od ledna 1786, bylo to šest malých dítek z města a okolních vesnic, 26. ledna první pohřeb dospělé osoby Alžběty Machutové rozené Škodové z Příbrami.

O plochu na severní straně kostela se rozšířil původní gotický rynk a severní zástavba místo zemědělských staveb se mohla stát reprezentační. Na místě tří gotických, později dvou barokních parcel byla postavena nová dvou patrová školní budova v novorenesančním slohu. V roce 1849 se do ní přestěhovala triviální i hlavní škola z Nové rychty, po odstěhování radnice do vedlejšího Zlatého soudku byla budova volná pro Podkrajský úřad Příbram, kolegiální soud a berní úřad.

Na partikulární škole se učilo do roku 1718 česky, od tohoto roku česky a německy. Nad školami měl dozor příbramský děkan, od roku 1869 byl církvi odňat dozor nad školami a převzal jej stát. Ve staré budově školy, před kostelní věží, byla umístěna farní škola, která se po postavení školy v Dlouhé ulici,v roce 1893, do ní přestěhovala.

Dům byl z bořen v roce 1992, pro stavbu Agrobanky, ač školní budova byla převedena (s mým přispěním) na Obchodní akademii pro její rozšíření o vyšší stupeň, tak za kapitalismu pokračuje devastace starého města. Agrobanka padla, bank je v městě hodně, ale Obchodní akademie jen jedna, její rozšíření by pro město bylo přínosem. Budova nyní zeje prázdnotou, vrátí jí osvícené město OA i když se dá za řídit, že budovu nebude chtít.