Příbram barokní - 13. část

Severní strana Rynku, západní část, dům čp. 98

Východně od vjezdu do děkanství stával gotický dům, jež nesl jméno podle svého majitele Abakukovský, ale podle posledního majitele Marka též Markovský, při červencovém požáru v roce 1626 lehl popelem, stejně tak i sousední domy.
Spáleniště koupil a vyzvedl na něm nový barokní dům tehdejší primátor města František Ferdinand Podlejší v roce 1674. Inspiroval se palácem Aleše Ferdinanda Vratislava z Mitrovic (1/I), postaveném v roce 1665, vyzdvihl dům o patro a osu valbové střechy orientoval podélně se zástavbovou čárou Rynku. Ke třem oknům světnice v přízemí přidal dvě okna nad průjezd do dvora a získal další místnost s prestižními okny do Rynku v patře, které mělo pět oken.

Dům U Zlatého soudku

Obrázek se po kliknutí zvětší

Primátor F. F. Podlejší chodíval kontrolovat vaření piva v obecním pivovaře, teplé pivo mělo povzbudivé účinky na jeho výřečnost a tak byl často napomínán od děkana Pátera Byndiše. Dochoval se farní zápis z roku 1693 ve kterém jej žalují dvě sestry pana Pátera, že jim "dobře napařený před pivovarem obecním hrubě lál a ztropil výtržnost".
Pojmenování hostince U Zlatého soudku je zaznamenáno z dubna roku 1828.
V roce 1850 byla v habsburgské monarchii prosazena změna územněsprávního uspořádání na krajské, podkrajské (od r. 1861 okresní) a obecní. Příbram zvítězila v boji o umístění Podkrajského úřadu a umístila jej spolu s Podkrajským soudem a Podkrajský berním úřadem do Nové rychty (1/I). Ještě v témže roce nový Obecní úřad přesídlil do Zlatého soudku, kde vydržel do roku 1862. Novou rychtu obec věnovala bezplatně státu. Okresní soud v ní vydržel až do dubna 1996, kdy přesídlil do své nově postavené budovy na původním Rynečku.
Volby do obecního zastupitelstva byly 21. a 22. srpna 1850, bylo zvoleno 36 zastupitelů. Prvním starostou se stal František Koller, starostoval v létech 1850 až 1857, je po něm pojmenovaná ulice příčná na Březnickou ulici. Prvním podkrajským hejtmanem byl Jan Šmíd.

Obrázek se po kliknutí zvětší

Domovní znamení Zlatý soudek byl zazděn v atikovém štítku nad hlavní římsou.
Do dvora bylo přistavěno pavlačové křídlo, které dostalo svoje popisné číslo 99, přední dům 98. Připomeňme si, že se zde narodil velmi talentovaný nadějný sochař 11. 5. 1892 Jaroslav Augustin Wimmer, ale než mohl pro Příbram vytvořit krásné sochy zemřel v 1. světové válce 20. 1. 1918.

První starosta města František Koller

Obrázek se po kliknutí zvětší

Za průjezdem vlevo byla malá místnůstka se žlábkem u zdi a vedle ještě menší s dřevěným sedátkem s poklopem, které využívali nejen návštěvníci hostince, ale i Rynku.
Na konci dlouhého dvora byla postavena v moderní době budova s tělocvičnou, sídlila v ní Řemeslnická beseda a Dělnická tělovýchovná jednota - DTJ. Do tělocvičny chodili cvičit v padesátých létech žáci sousední školy.


Výřez z katastrálního plánu

Obrázek se po kliknutí zvětší

V roce 1886 po přednášce Ladislava Malého v Řemeslnické besedě vznikla společnost Městského muzea.



Text: Ing. Josef Podlaha
Foto Domu U Zlatého soudku: Josef Velfl: Příbram v průběhu staletí
Webdesign: Pavel Hlavín