Severní strana Rynku, západní část, domy čp. 95, 96 a 97.

Ústí Dušnické (nyní Plzeňské) ulice do Rynku je zúžené, aby šik dobyvatelů po zdolání brány se musel zúžit a obránci vedli boj jen s několika útočníky. Zúžení ulice se mohlo rychle uzavřít zátarasem jako druhá linie obrany Rynku. K tomu byly přizpůsobeny i domy v ulici, v přízemí v klesání ulice nebyl žádný otvor, okna patra, z Rynku přízemí, byla dostatečně vysoko proti vniknutí útočníků a obránci z nich mohli je zneškodňovat, byly to dony čp. 94 a 95. Přístup do těchto domů, stejně tak do domu čp. 97 byl z Rynku.
Oba domy se štíty do Rynku byly v gotické době přízemní s kamennými klenutými sklepy, po vypálení ve třicetileté válce bylo obnoveno zchudlými majiteli opět přízemí v nezměněném rozsahu, štít se třemi okny a vedle něho vjezd s vraty do dvora. Nad domem čp. 96 byla široká soudka k domu čp. 94, na parkán plaňkové - palisádové hradby v dnešní Hradební ulici u Dušnické brány i k domu čp. 97. Někdy po roce 1670, když se majitelé domů zmohli a místo zemědělství se věnovali obchodu a řemeslu, nechali rozšířit domy o vjezdy do dvora a zvednout o patro s pěti okny.

V moderní době byl do sklepa domu čp. 95 v nejnižším místě z Plzeňské ulice proraženy otvory pro dvéře a okno a zřízena trafika s prodejem novin. Zúžení Plzeňské ulice zpomalovalo automobilovou dopravu. První etapa asanace Příbrami, odsouhlasená městským zastupitelstvem, rozhodla o likvidaci těchto barokních domů, byly rozbourány v roce 1965.

Dům čp. 97 byl součástí opevnění severní strany citadely, odpovídá tomu i síla zdí nejstarší části objektu, více než jeden metr, zdůrazněna fialově. Pod touto částí je hluboký sklep s valenou klenbou, která je podepřena excentricky umístěným pilířem. Lze uvažovat, že nad ním mohla být umístěna kovadlina snad s razidlem pro zpracování stříbra na pruty a mince. Ve sklepě je také studánka, nezbytná pro obránce domu. Tento dům postavený z kamenného zdiva, podle některých pramenů, pochází již z doby románské. Dům sloužil správě panství a těžařství. V 16. století nejvyššímu mincmistrovi Janu Trčkovi z Vitence a jeho úředníkům, který měl Příbram a panství v držení. V tomto období bylo nejspíš přistavěno jižní křídlo budovy, rovněž s metrovou sílou zdí, shodnou s obrannou funkcí objektu (vybarveno červeně).

V 17. století se děkanství s farním úřadem přestěhovalo z fary u kostela a školy do tohoto domu. V červenci roku 1626 také tento dům spolu s ostatními na Rynku a v Dubenské ulici podlehl požáru způsobeném ubytovanou císařskou posádkou. Rozsah požáru umožnily doškové (došky - slaměné snopky) střechy, v červenci vysušené. Po roce 1670 bylo přistavěno barokní východní křídlo s dřevěnými malovanými trámovými stropy. Na konci 19.století za děkanátu Pátera Prokopa Ondráka, byla provedena přístavba romantizujících věžiček k severní straně nejstarší části domu, v létech 1872 - 1874. Na původní omítce věžiček byly reliéfní rámy slepých gotických oken.

P. Prokop Ondrák byl příbramský národní buditel (má slovanské kř. jméno), zakládající člen vlastenecko - politického spolku Slovanská lípa (měl připravit ústavu pro české země a prosadit úřední jazyk češtinu rovnoprávnou s němčinou, vyučování v češtině na vyšších školách), spolu s Janem Mixou, Josefem Procházkou, Františkem Jaroškou, Josefem Fričem a Karlem Hailem, v domě pana Mixy 5. ledna 1849. V srpnu 1851 byl úředním nařízením spolek zakázán, ale změnou názvu na Měšťanská beseda a úpravou stanov pokračoval až do 13. března 1930. Název hostince na Václavském náměstí, posledního spolkového působiště, přetrval do jeho přeměny na prodejnu elektro, nyní textil.

Po zbourání domů čp. 95, 96 a nakonec i 98 bylo zbořeno zázemí děkanství klenutá brána, stodola, kolna na kočáry a polní oltáře, stavěné o svátcích na náměstí, také nádherná barokní kovaná brána a mřížoví do Rynku.
Místo těchto staveb je postaven pavlačový dům a Jakubská ulička. Vše strohé a nezdobící dnešní náměstí TGM. K tomu notně rozšířená Plzeňská ulice umožňující rychlý automobilový provoz a volný průtah severních větrů do dnešního náměstí, nikoli do Rynku.