Západní strana Rynku, dům čp. 157. a 1. Západní strana Rynku měla deset původních zakládacích gotických "gruntovních" parcel od hotelu Podařil po Okresní soud. Ty pohledově představovaly dům se štítem pod ním světnici se třemi okny do Rynku, vedle vstup a vjezd do dvora s dvířky a vraty. Dům dnes čp. 157 zaujímá jednu parcelu, kdežto budova čp. 1, bývalý Okresní soud, zaujímá dvě parcely, ke spojení parcel došlo v baroku.

Na letošní rok připadlo kulaté nešťastné výročí vypálení celého vnitřního města, domů na Rynku i s kostelem a Dubenské ulice ( dnešní Pražské ulice ), stalo se to před 380 léty v červenci roku 1626. Vypálení zapříčinila vojenská posádka českých stavů, která si v domech vařila a opékala, na jeden dům připadalo 12 i více vojáků s ženami a dětmi. Vojáci byli téměř stále podnapilí, na hospodářích stále vyžadovali, mimo jídla, pivo a víno. Vojsko přitáhlo do Příbrami začátkem května a leželo v městě již 10 týdnů. Přičemž si již 13. května stěžovali purkmistr, konšelé i všechna obec příbramská u krajských hejtmanů,že město je po pětitýdenním ležení posádky vyjedené a vydrancované, že mnoho sousedů již uprchlo z města do pustých lesů a požadovali přeložení posádky.

Dům čp. 157 se dostal do vlašských - italských rukou jako většina na Rynku, byly levné pobořené a některé ještě vypálené po třicetileté válce. Dům nazývali po majitelích U Piazzů. V 18. století byl zaklenut vjezd do dvora a změněn na průjezd, tím byl zvětšen půdorys domu, zdi vyzdviženy o patro a zakončeny barokními štíty s obytným podkrovím, přízemí bylo změněno na kvelb, probouráním prostředního okna a záměnou za dvéře,ze světnice předělené pultem se stal obchod. První patro bylo rozšířeno o jednu místnost s jedním oknem, celkem na čtyři okna ve štítu.

Dům čp. 1 - jeho podobu městského paláce mu dal Aleš Ferdinand Wratislaw z Mitrovic. Barokní palác stojí na nejvyšším bodě Rynku, proti kostelu a byl do začátku 20.století dominantou Rynku. Severní svah náměstí TGM byl v baroku zastavěn a od paláce začínala Dušnická ulice (dnešní Plzeňská ulice), také číslování první čtvrti z roku 1771 pokračuje touto ulicí.
A. F. Wratislaw z Mitrovic president české zemské komory koupil na příbramském Rynku, dvě spáleniště, po požáru města z roku 1626. Na jejich místě nechal v roce 1665 vybudovat městský palác. Severní z obou parcel patřila od začátku 17. století rodu Vokačovsských, do dnešních dnů nese jejich jméno rybník u Vysoké Pece. Vzhledem ke své činnosti se rozhodl 20. července 1667 prodat palác hejtmanu kraje Slánského Karlu Leopoldovi Caretto de Milesimo za cenu 5000 zlatých rýnských, podle jména také Vlachovi.
Z císařského nařízení se změnila správa Příbramě a jejího panství, 1. října 1792 nastoupil regulovaný magistrát z vysokoškolských úředníků. Regulovaný magistrát z purkmistra a třech, později čtyřech radů fungoval do 10. května 1848. Dobře hospodařící regulovaný magistrát zakoupil pro svojí činnost Vratislavův palác a po adaptaci se 1. ledna 1794 ze "Staré rychty" přestěhoval do "Nové rychty", zde vydržel až do jeho zrušení 20. května 1850. Magistrát do své nové budovy v roce 1797 přestěhoval část školy, aby se děti ve staré škole netísnili. Dne 19. dubna 1837 byla slavnostně v přízemí "Nové rychty" otevřena příbramská Hlavní škola, měla čtyři třídy a v nich 700 dětí. Stará budova školy partikulární později triviální byla zbourána. Hlavní škola se odstěhovala roku 1849 do nově postavené budovy na severní straně Rynku dnes čp. 100.

V roce 1849 císař František Josef I. nařídil nové uspořádání veřejné správy. Prostřednictvím ministerstva vnitra jeho výnosem číslo 342/1849 říšského zákona byly v Čechách a na Moravě zemská místodržitelství, krajské úřady zůstaly zachovány, ale místo panských vrchnostenských správ byly zřízeny podkrajské úřady, později přejmenované na okresní úřady. Nyní zrušené a pracoviště přejmenovaná na detašované krajské úřady. Příbram pro získání podkrajského úřadu do města ihned nabídla budovu Nové rychty za jeho sídlo a degradovaný magistrát na obecní úřad přenesla do domu U Zlatého soudku, bydliště současného purkmistra, od 1. 1. 1850 už jen starosty. Tímto tahem Příbram zvítězila nad ostatními podbrdskými městy a 1. ledna 1850 se v Nové rychtě na adrese Příbram 1. / I. usídlil Podkrajský úřad Příbram pro správu Příbramska a Dobříšska spolu s kolegiálním soudem pro Zbirožsko, Hořovicko, Dobříšsko a Příbramsko, později přibyl ještě berní úřad. Čechy a Morava byly rozděleny na 79 podkrajských úřadů, dne 26.května 1855 došlo ke změně názvu na c. k. okresní úřad. Z Příbrami se na jedno a půl století stalo okresní město po jeho čtyř stoleté vrchnostenské správě jeho panství. V roce1868 31. 8. došlo opět ke změně názvu na okresní hejtmanství a v roce1928 se název vrátil na okresní úřad.