Připomínka 13. srpna 2002.

Voda je dárkyní života, její koloběh se řídí přírodními zákony, to se valné části lidí nelíbí a tak dochází k rozporu. Koloběh vody je nepravidelný, lidé se snaží ho změnit na pravidelný, to ovšem nelze, přírodní zákony nelze změnit jako lidské v parlamentu. Lidé v minulém půl století zapomněli na přísloví: "Oheň bere něco, ale voda všechno."

Snaha lidí o odvodnění krajiny dosáhla vrcholu, lidé si zapříčinili, že voda jim způsobuje nesmírné ztráty, přesto jsou nepoučitelní a snaží se o odvodnění i těch posledních zbytečků mokřadů. Proč? Je to mamon, honba za penězi nezná bratra. Zvláště u těch kteří penězi nebo funkcí mohou něco rozhodnout. A mlčící většina se řídí heslem: "Co tě nepálí nehas.", však má spoustu starostí sama se sebou.

Program lidí je, ač jsme na světě jen krátce, něco přes tři miliony roků, ovládnout přírodu a využívat jí jen pro sebe. Příkladem lidského myšlení je i české pojmenování kytiček a traviček - plevel.

Program rychlého odvodnění krajiny i měst pomocí rýh, struh, drenážního potrubí, kanalizace a navigací vodotečí, to je podélných hrází podél narovnaných zúžených vodotečí má za následek rychlé a nadměrné stoupání hladiny vodotečí. Zvětšení průtoku vody je až stonásobné někdy i větší, vodoteč vodu nepojme a voda se rozlije.

Jak jednoduché. Proč to nikdo nechce vědět, o tom jsem se zmínil výše. Rozléváním vody do krajiny se v údolích geologickou činností vytvořila niva, o tu se rozšiřovala vodoteč a později zase vyschla. Niva ze stálého dostatku svrchní i spodní vody byla vždy zelená. Nivu ovšem lidé vodotečím vzali, tím zvýšili stoupání hladin vodotečí a vrátit jí nechtějí, jen naříkají. Stavba podélných hrází na jednom místě, zvýší zatopení na jiném místě, objem vody je konstantní.

Lidé neumí používat počty, ač se je ve škole učili. Zjednoduším příklad triviálně. Zadání: Koryto vodoteče - šířka 1m, hloubka 1m, průtok 1m3/s. Jak vysoké musím postavit hráze při 100 násobném zvýšení průtoku a zachovaném korytě, bez rozlevu vody do okolí, při stejném průtoku 1m krychlového/s. Výsledek: 100 m vysoké zdi na obou březích.

Lepší řešení je vrátit alespoň z větší části nivu vodoteči, tam kde je to obtížné a plně kde je to možné. Při rozlití vody a zaplavení 50m obou břehů do výšky 1m stačí jen 1m vysoké hráze. Při větším rozlití nemusí být žádné. Delší déšť 13. srpna 2002 názorně ukázal následky lidské činnosti. Náprava se však nekoná a tak každý delší déšť způsobuje škody.

Obrázky:

Příbramské vodoteče dodávající vodu pro rozlití na středních a dolních tocích, fotografie po deštivém týdnu od 15. do 21. května 2006, nepotřebují komentáře. Kulminace hladin Příbramského potoka v Příbrami a Litavky ve Starém Podlesí byla v neděli 21. 5. v 9 hodin.