Západní strana Rynku, dům čp. 156.
Stavbu kamenného dvoudomu v gotickém slohu nejspíš realizoval příbramský rychtář Jan z Michalovic řečený Rubáš. Tento dům ve zdivu přetrval z poloviny 14. století až do roku 1922, kdy byl do základu zbourán.
Jan Rubáš z Michalivic byl velmi bohatý obyvatel města, vlastnil část vsi Lešetice, největší a jediný kamenný dům na příbramském Rynku a další majetek. Dosvědčuje to zápis z 12. 7. 1393, ve kterém daruje příbramskému kostelu svatého Jakuba Staršího na zřízení oltáře Těla Kristova a Pany Marie osm kop grošů pražských stříbrných bez jednoho ortu platu ročního a zajišťuje je jednak na svém domě v Příbrami na Rynku, jednak na poddaných lidech ve vsi Lešeticích. Připomínám, že jakubské posvícení bývalo význačné dobře vypečenou jakubskou husou v každé domácnosti na svátek sv. Jakuba 25. července.

Dům byl právovárečný a od roku 1654 měl přídomek "hospodní".
Po prohrané bitvě 8. 11. 1620 Na Bílé Hoře a útěku krále z Prahy a její kapitulaci 9. 11. 1620 přišli do Čech jezuité - členové řádu tovaryšstva Ježíšova. Do sousedního březnického panství je přivedl Přibík Jeníšek z Újezda. Ten byl hlavním prokurátorem v procesu se stavovskými povstalci a vynášel rozsudky smrti, vězení, deportací a ztrátám majetku. Konfiskované březnické panství a majetky Lokšanských z Lokšan převedl na sebe. Na březnickém rynku jim nechal postavit kolej a uvedl je na slivickou faru s kostelem sv. Petra. V létech 1642 - 1649 přistavěli jezuité na březnickém rynku ke koleji s gymnáziem kostel zasvěcený jejich patronu Ignáci z Loyoly. Na stavby si pozvali italské stavitele a umělce. Jezuité usilovali o další opěrný a strání bod na Zlaté stezce Svatou Horu nad Příbramí, kde stála gotická polní kaple. Tu jim vymohl Přibík Jeníšek pán na Březnici císařským výnosem z 3. 8. 1647 a osobně jim jí předal 24. 8. 1647.

Jezuité se rozhodli přestavět kapli Na nebevzetí Pany Marie na Svaté Hoře na barokní chrám s řádovou rezidencí v roce 1658. Italští odborníci a umělci se na Březnicku a Příbramsku zabydlovali, kupovali si domy. Dům čp. 156. koupil Lorenco Fiorone, do Rynku představěl podloubí a vyzdvihl dva mohutné barokní štíty v přízemí zřídil kvelb - obchod s koloniálním zbožím, hlavně s kořením. V dvojdomu byl i hostinec. Dům byl právovárečný a od roku 1654 měl přídomek "hospodní".