Fedinandovu důvěru měl zřejmě i rytíř Tzabizer z Tzabizeru, který si vybudoval u rybníčku při zlaté stezce, dnešní Střelecké ulici hospodářský dvůr a v jeho blízkosti Tzabizarovi poddaní své chaloupky. Toto východní předměstí Příbrami bylo nazýváno až do začátku 20. století podle potoka „Lussstiow“ – Lušťov. Z rybníčku byl koncem 16. století zřízen vodovod, který napájel kašny ve městě a pivovar. V 80. letech 19. století byl rybníček zasypán a je z něho nyní Hornické náměstí, voda se do dřevěného vodovodu jímala výše proti proudu Lušťova. Od roku 1841 se z tohoto Svatohorského vodovodu napájela kašna na Václavském náměstí a Měšťanský pivovar.

Ve stejné době v roce 1527 byl ustanoven horním lékařem v Jáchymově Georgius Agricola (lat. jméno), původním německým jménem Georg Bauer, křestní i příjmení jména mají stejný význam „Oráč = Zemědělec“(česky). Pro zkoumání příčin nemocí a úrazů horníků se věnoval poznávání jejich hornicko – hutnickému řemeslu.

Své poznatky zpracoval v díle „De re Metalika“ o 12 knihách bohatě ilustrovaných. Ve svém díle doporučil teoretické vzdělání pro tuto profesi. Všechny popsané hornické činnosti doplnil obrázky, tak vypadala hornická činnost i na příbramských dolech v 16. století.

V letošním roce uplyne 290 roků od založení první hornicko – hutnické školy na světě v roce 1716 v Jáchymově „pro horní a hutní oficianty“. Její založení nařídil císař a král Karel VI. (otec Marie Terezie) vydáním „instrukce“.
Škola se přes Báňskou Šťávnici dostala do Příbrami, kde byla povýšena na Báňskou akademii – Vysokou školu báňskou, dnes sídlem v Ostravě.
Dílo Georga Agricoly do češtiny přeložili profesoři příbramské VŠB Dr. Bohumil Ježek a Ing. Josef Hummll, ten byl později zvolen rektorem.