V době působení rytíře Tzabizera z Tzabizeru na příbramských dolech vládl českým zemím arcikníže rakouský Ferdinand Habsburský, ten byl zvolen českým a uherským (maďarským) králem, což znamenalo spojení pod jednu osobu – personální unii zemí Koruny české a uherské včetně Slovenska. Tím došlo k opětovnému spojení zemí střední Evropy po vládě Přemyslovců a jejich potomků po přeslici Lucemburků.

Ferdinandovi obě koruny zajišťovala mírová smlouva mezi Vladislavem Jagelonským králem zemí Koruny české a Maxmiliánem Habsburským – císařem římským, jejíž součástí byla pečetící dohoda vzájemných sňatků jejich dětí. Ferdinand si vzal Annu Jagelonskou a Ludvík Jagelonský dceru Maxmiliánovu. Ludvík, král český a uherský, zemřel (utonul) po prohrané bitvě u Mohače s Turky dne 29. 8. 1526, tím spadly obě koruny arcivévodovi Ferdinandovi do klína.

Král Ferdinand budoval centrální úřady ve své sídelní Vídni, ale i stavebně udržoval a vylepšoval Pražský hrad. Pro svojí manželku Annu na důkaz lásky nechal za Jelením příkopem vybudovat botanickou zahradu s letohrádkem, nejčistší a nekrásnější renesanční stavbu na sever od Alp, vyzdobenou bohatou reliéfní výzdobou (vybudovanou v létech 1538 – 1563). Pro zahradní fontány byl vybudován vodovod a připojena i zoologická zahrada (Lví dvůr). Stříbro z příbramských dolů pomohlo financovat výstavbu hradčanského komplexu, stejně tak i později.

Příbrami král Ferdinand I. udělil významná tři za sebou následujících privilegia, z 10. a 11. března a 30. dubna 1534, v nichž jsou rozsáhlé výsady udělené městu. Povýšil Příbram na královské horní město a udělil jí 4 dědičné kuksy na příbramském dolování, ale již předtím udělil příbramskému těžařstvu stříbrné pečetidlo roku 1530.