Historické cesty - 2. část

Desetiletí trvající stížnosti příbramského magistrátu na vozky vyhýbající se Příbrami a tudíž neplatící mýtné poplatky byly konečně vyslyšeny králem a císařem Rudolfem II. Jeho rozsáhlé privilegium, udělené Příbrami v roce 1579 v článku 17, nařizuje navrácení zemské silnice - Zlaté stezky - do původního směru z Dubna přes Příbram do Milína.
Příbramští konšelé opírající se o královsko-císařský majestát, se snažili nutit vozky k projíždění trasy přes Příbram. Ale zřejmě úplatky biřicům a hledání jiné trasy objížďky Příbrami byl výsledek snahy o zpoplatnění silnice.
Myslím, že to jednoznačně připomíná současnou snahu o nákladné zpoplatnění českých dálnic.
Poznamenávám, že kdyby snad politici byli trochu znalí historie, uplatnili by pro výběr poplatků z dálnic řešení jako před několika sty lety prachatičtí, kteří vybírali poplatky již v Pasově a nenařizovali karavanám, kudy mají jet (jak bylo uvedeno již výše v kapitole Zlatá stezka).
Trasa Zlaté stezky z Příbrami vedla od dubnovské brány pozdější Pražskou ulicí, Střeleckou ulicí (za městem u ní byla vystavěna v roce 1838 sborová budova příbramských ostrostřelců) a Fibichovou ulicí ke kapličce Svatého Václava orientačnímu bodu na cestě, přes dnešní východní náměstí a téměř po rovině k Nové hospodě.
Novou hospodu - jednopatrový zájezdní hostinec s velkým sálem, kuchyní a přízemím a hosteskými pokoji v patře, rozsáhlým dvorem s kůlnami pro povozy, stájemi pro koně. Vystavěl na křižovatce se zkratkou Zlaté stezky na hranici svého panství v létech 1811 - 1812 Karel z Mansfeldu v čistě barokním slohu.
Od začátku se pro ní ujal název Nová hospoda dobříšská. Prvním šenkýřem v ní byl Baltazar Štědrý. Byl to Karlův obchodní záměr konkurovat příbramskému měšťanskému pivovaru svým zámeckým dobříšským pivem.


Zájezdní hostinec Nová hospoda Karla z Mansfeldů z roku 1812 na rozcestí Zlaté stezky.


Rytina pohledu na Příbram, na kterém vidíme podél cest nádherné aleje stromořadí,
uprostřed alej až k Nové hospodě zobrazené uprostřed obzoru.

Obrázek se po kliknutí zvětší



Fibichova ulice, několik stromů - sirotků
z aleje podél Zlaté stezky k Nové hospodě.



Fibichova ul. - prudké stoupání ke kapličce Sv. Václava.




Architekt vilové zástavby U Svatého Václava
respektoval ze Zlaté stezky jen kapličku, nikoli však trasu s alejí.



Pohled pokračování Fibichovy ul. Za Východním nám. Pohled zpět do ulice.
Ulici posunul níže na vrstevnici, což ztěžuje odkanalizování a v ulici je to cítit.



Pokračování aleje Zlaté stezky ovšem již jen jednostranné
jako torzo v přihrazeném pozemku hřišť.


Komu asi ty stromy ublížily, neublížili lidé sami sobě? Jistě zlepšovali životní prostředí dýcháním svými listy a čištěním vzduchu od prachu, který se usazoval na listech. Přes zimu pak vytvářely z napadaných listů bohatý humus.
Střelovna i nová hospoda přešly majetkově na město, které místo údržby obě budovy nechala zbourat, Střelovnu v roce 1955, Novou hospodu po roce 1960. Bylo tak těžké tyto parádní budovy udržet?
Ing. Josef Podlaha