Natura je program, který vyhlásili osvícenečtí politikové EU. Je to program, který má ochránit mokřady v malém množství ještě existující a obnovit některé odvodněné.
Odvodňovat krajinu začal člověk již v době bronzové, ovšem důkladně a vehementně v druhé polovině 19. století. a první polovině 20. století. Byly to tak zvaně levné pozemky. Po zemědělském využívání odvodněných pozemků došlo v mnoha případech k jejich zastavění.
V současné době nebudeme obnovovat v dnešní Praze močály Karlína, Holešovic, Tróje a další, kde se stovky miliónů let rozlévala Vltava. Nebudeme obnovovat ani močály tvořící součást gotického opevnění Příbrami v prostoru Potoční ulice, Rynečku, Březnické ulice a rybníků Hořejší a Dolejší Obory.
Ovšem měli bychom udržet a blíže k přírodnímu stavu přiblížit mokřadové lokality V Loužích a Leština, které jsou pramenišťními loukami a mohli bychom je přirovnávat k prameništím loukám Labe. Přitom je máme na katastru Nová Hospoda, což je součást dnešní Příbrami.
Jak vypadá stav rozvodí a vrcholových pramenišť v názoru kompetentních činitelů: Do ustavování územního plánu města byl přes mé připomínky zakreslen návrh zástavby. Což je změna barvy ze zelené na červenou. Zájmové osoby měly jiný názor a arch. Ing. Plicka jim vyhověl.
V Příbrami zřejmě je čas pozastaven a máme ještě 19. století. Přitom přeměnit dotčenou oblast prameništˇní pánve v nádherný park plný jezírek s čolky a žabím skřehotáním by bylo pro město přínosem. Na takový projekt by ráda přispěla i Evropská Unie, která má vypsán k tomu náležející program.
Co je k tomu zapotřebí: Zařadit bod změny územního lánu Příbrami na určené území k zastavění V Loužích a Leština, na zeleň - přírodní park. Skorci, konipasové luční a horští by pěli na souhlas městské rady a městského zastupitelstva nekonečné ody.

Současný plán zástavby tohoto zemí bude vyžadovat velké investiční náklady na odvodnění lokality - z městské pokladny. Vzhledem k tomu,že volný průtok potoku přes současné město nelze obnovit, musí město vybudovat zvláštní kanalizaci do Příbramského potoka, ta zvýší průtok vody v potoce, ale jen po dešti nebo tání sněhu.

Týdeník Periskop uvádí v prvém čísle tohoto roku článek p. redaktora Zdeňka Hejkrlíka (uveřejněném na zadní straně čísla), že náklady na odvodnění pramenišť budou dosahovat částky 60 až 70 miliónů Kč. Jako vždy bude tento odhad zřejmě překročen. V poznámce redaktora uvádí, že zástavba prameniště rozhodně není vhodná.

Pro investory zástavby bude území vyžadovat vysoké náklady na zakládání staveb, buď zakládat na piloty (pevná hornina je až 20 - 25 m hluboko) nebo ve zvodněných jílech budovat armované vany či kombinaci obojího způsobu založení staveb. Dále vytvořit silnou izolaci proti tlakové vodě, což je iluzorní, buď teče hned nebo poději. Podívejme se jak dopadly stavby na obdobných půdách nivy Příbramského potoka. Zakládání staveb prováděly firmy ZRUP n. p. Příbram (Základna rozvoje uranového průmyslu) a VS Tábor (Vodní stavby). Práci odvedly v nejlepší možné kvalitě.

Z uvedeného je jasné, že stavět na takovémto geologickém podloží je i pro investora taveb krajně nevýhodné.