Most v Prokopské ulici je překlenut přes Příbramský potok těsně před jeho ústím do rybníku Hořejší obora. Most je na trase nejkratší, tedy nejpřímější cesty z Příbrami na březohorská kutiska. Zprvu byl na místě mostu jen brod, pro pěší jen pár kamenů, po kterých se dalo přejít suchou nohou v případě, že nebyl potok zamrzlý nebo nebylo parné léto, jinak přejít bosou nohou, což se chodilo od května do října nebo vyzout dřeváky nebylo pro havíře problém. Poději byla přes potok vybudována pro pěší dřevěná lávka, která se ještě později změnila na dřevěný mostek i pro povozy. Po příchodu německy mluvících horníků z krušnohoří se mostku říkalo Německé lávky. Povinnost opečovávat most a dodávat dřevo na jeho opravu či znovu vybudování po povodních byla vložena lazecké poddané příbramského magistrátu. Lazec založilo pražské biskupství a byl vždy součástí Příbrami.

S rozvojem obchodu, výroby a tedy i přepravy rozhodl se příbramský magistrát vybudovat , místo dřevěného mostu, most kamenný. Slavnostně otevřen, tudíž vysvěcen, byl příbramským obrozeneckým děkanem P. Prokopem Ondrákem 15. května 1869. Byl to první kamenný most v příbramském okruhu. S výstavbou mostu seuvisela i úprava potočiště, tak zvaná regulace toku, což znamenalo prohloubení vodoteče a vydláždění dna i šikmých boků. Dále regulace a zaklenutí potoka Lušťova či Luštěvky (tekouího od Nové Hospody) a jeho zahrnutí a zvýšení dříve záplavového bahnitého terénu v Prokopské ulici. Za mostem byla vydlážděna obdélníková usazovací prohlubeň (asi 20 cm hluboká), která se potom pravidelně dvakrát ročně čistila. Připomínám, že hráz Hořejší obory, hliněný násep měly blátivou vozovku.

Kamenný most má dva pobřežní a dva vodotečové kamenné pilíře. Tři klenuté oblouky jsou vyzděny z dobře pálených příbramských cihel na výšku dvou podélných cihel zděných na takzvanou křížovou vazbu, klenby jsou nasypány kamennými zásypem roznášejícím tlaky. Vozovka byla vydlážděna pískovcovou dlažbou z lomu na Dubové hoře nad Novým Podlesím, chodníky rovněž jim jen jejich obrubníky byly žulové. Odvodnění mostu bylo provedeno šesti žulovými chrliči, vždy nad vrcholem klenebních oblouků po obou stranách mostu s vyzděnými pravoúhlými propustky vody. Zábradlí po obou stranách bylo masivní šířky přes půl metru, na vrcholu chráněné žulovými deskami. Barokní ráz mostu doplňovala jeho výzdoba barokním českým světcem Janem z Pomuku (Nepomuckým),jehož dřevěná socha byla chráněna dřevěnou kapličkou,ve které svítíval lojový nebo později olejový kahan, jako veřejné osvětlení. Na protější straně byl na zábradlí zabudován železný kříž s ukřižovaným litinovým Ježíšem Kristem. Při svátku Jana Nepomuckého byl most ozdoben květinami.

V 50. - 60. letech byl most několikrát opravován a navýšena vozovka, vzhledem k navýšení dopravy autobusy a nákladními automobily most velmi trpěl. Při asanaci Rynečku přišel most o kamenné zábradlí a chodníky. Navýšená vozovka byla odvodněna ocelovými trubkami. Pro pěší byla vybudována technickými službami nová lávka vedle mostu, po proudu na ocelových I nosnících. Pro čištění vodoteče byly přibetonovány pilíře s zasouvacím rámkovým stavidlem ovšem, čištění se postupně nekonala.

Dnešní renovace dokonale smetla jeho barokní původ. i zbytky chrličů byly nemilosrdně palicí a sbíječkou otlučeny.

Dřevěná klenutá lávka proti vodoteči nahradila ocelovou lávku před rokem, dnes dostala sestru, která je umístěna po toku na místě rovněž ocelové lávky se sedmdesátých let. Kdyby pracovníci zemědělství, lesnictví, průmyslu a výstavby měli cítění a vzdělání ochrany přírody a historických památek, ušetřila by společnost mnoho peněz na ochranu přírody a památek od ministerstev až po místní správu, která stejně vše neuhlídá. Stane se tak někdy?

Vyústění zaklenutého potoka Lušťov jako kanalizačního sběrače Prolomená klenba kanalizačního sběrače, který odváděl splaškové vody mimo oba rybníky a vyúsťuje v Podskalí.