Na nejjižnější parcele západní strany Rynku byl šlechtický dvůr, v jeho hospodářských domcích na dvoře měl různé dílny potřebné pro zemědělské hospodaření včetně kovárny. Celý objekt ještě v baroku vyhořel, požár pravděpodobně vznikl v kovárně.

Spáleniště několikrát změnilo majitele, nakonec jej koupil Antonín Buchar a zřídil v něm hospodu. Jeho syn Max Buchar prosperující hospodu přestavěl na hotel. Zaklenul průjezd vedle obytné a hospodské budovy do dvora a vytvořil průjezd. Nad ním rozšířením štítu vystavěl 1. patro. Krov střechy otočil o 90 stupňů, stejně jako je tomu již u vedlejších domů. Sedlová střecha měla sklon do Rynku. V moderní době byla hotelová budova zvednuta ještě o 2. patro a dostala secesní fasádu.
Při číslování domů dostala budova číslo 152 v I. čtvrti města.Vedlejší dva domy dostaly čísla 153 a 154.

Zemědělská hospodářství rovněž postupně měnila majitele. Dům č. 153, ovšem již secesně přestavěný, přikoupil Max Buchar a připojil jej ke svému hotelu. Pro zajímavost uvádím, že z bývalého průjezdu do dvora vznikla společenská místnost spotřebního družstva Jednota. Mnozí maturanté v ní pořádali maturitní večírky, ale to už patří do jiné doby než baroko, o tom snad někdy později.