Zlatá stezka spojovala jižní se severní Evropou a byla jednou z nejdůležitějších stezek evropského Středozemí, v Praze se křížila s hlavní západovýchodní obchodní stezkou. Proč tato stezka vedla přes Příbram? Příbram byla správním a mocenským střediskem okresu - újezdním statkem (jak uvádí kupní smlouva z r. 1216), vedly do ní místní stezky a ty využila i zemská stezka. Příbram byla střediskem hutnictví a kovářství a to ji předurčovalo pro místo nocování soumarských kupeckých karavan. Přibraná pohotovost jim zajišťovala bezpečnost.
Zlatá stezka se v Netolicích rozdělovala na stezku Pasovskou - Zlatou a Lineckou. Další odbočky byly ve Vodňanech, Písku, Mirovicích. V Příbrami byla odbočka na východ na krajský hrad Vrškamýk - Sedlčany - Sedlec - Prčice, ze severovýchodního směru odbočovala na sever Litevská stezka přes Tetín do Prahy a na západ přes Brdy na Plzenec.

Do příbramského náměstí obestavěného trhového místa - citadely - ústily třemi branami březnickou z jihu, pražskou ze severozápadu, kterými procházela Zlatá stezka, a na severozápad dušnickou - plzeňskou pro litavskou stezku. Podél stezek se protahovala zástavba tvořící později hlavní tři frekventované ulice: Březnická, Pražská a Plzeňská.