Nabízí se srovnání dvou měst na Zlaté stezce - Příbrami a Prachatic. Obě města držela vojenskou hotovost pro ochranu karavan na stezce. Obě města jako celou stezku spravoval družiník, který měl za úkol chránit západní hranici. Tehdy to ovšem byly újezdní statky (okresní správy) s tvrzemi. Obě místa se dostala pod církevní správu. Prachaticemi se cly na Zlaté stezce obdaroval při své korunovaci na Vyšehradě její kapitula kníže Vratislav II. (králem od 1158 - 1172 jako Vratislav I.).

Příbram odkoupil pražský biskup Ondřej od ochránce západní hranice Hroznaty v roce 1216. V obou městech církevní správa nechala postavit pevnostní kostely s mohutnou hřbitovní zdí jako součást opevnění, zasvěcené patronu poutníků a obchodníků sv. Jakubu Staršímu. V obou případech v severovýchodním rohu tržiště. Hřbitovy jsou dnes v obou případech ze sousedství tržišť odstraněny. Obě města byla po husitských válkách zbavena církevní správy, k jejich škodě zastavena světským držitelům.
Obě města dostala od českého krále a římského císaře Rudolfa II. uznání titul královského města a potvrzení, že jen skrz ně smí být dopravováno zboží po Zlaté stezce. Zajímavý je i geografický fakt - oběma městy prochází 14 stupňů poledník východní délky. Mohou se tedy chlubit stejně jako Jindřichův Hradec svým 15. stupněm východní délky. Místa na stejném poledníku spojuje stejný čas nejen konvenční, ale i astronomický, často udržují i družební vztahy.
Navrhuji vytyčit průběh 14 stupňů poledníku městy (Příbram má jej již zaměřen) a průběh Zlaté stezky regiony jako naučnou historickou turistickou stezku pro pěší i cyklisty. Po propojení vytyčené Zlaté stezky z Prachatic do Příbrami a Prahy by mohla sloužit jako stezka solných slavností. Z Prachatic do Prahy trvala cesta 14 - 16 dní.
V Prachaticích by probíhaly slavnosti v pátek, za týden v neděli v Příbrami a další neděli v Praze. Účastníci by se přesouvali po svých etapových městech a vznikla by tím krásná poznávací show po domácí i cizince.