Z hlavních zemských stezek nám v dnešní době vznikla centrální síť státních silnic se středem Prahou. Číslo 1 má spojení s Moravou, ostatní mají čísla podle směru hodinových ručiček. Ovládnutí východní stezky na Kyjev bylo prioritou Velkomoravské říše, stejně i později českého knížectví Boleslava I.

Naše solná Zlatá stezka má nyní jako státní silnice číslo 4. Z Prachatic do centra Prahy na Staroměstské tržiště (náměstí) je vzdálenost 170 km, přibližně v polovině je nejvyšší bod na Zlaté stezce v dnešní osadě Slivice (580 m. n. m). Na silnici 4 je to osada Buk. Ze Slivice do Prahy po Zlaté stezce je vzdálenost 80 km a do Prachatic 90 km.

Na Slivici držíval službu církevní rytířský řád Johanitů, klášter se špitálem měli pod kopcem (2 km) a nazvali jej Jeruzalém (dnes je to obec). Další stanoviště Johanitů bylo na poloviční cestě do Prahy v dnešním Mníšku pod Brdy.

Obchod s nerosty včetně soli patřil do vladařského regálu, ten ovšem správu a služby neprováděl sám, ale propůjčoval je jednotlivcům nebo organizacím. Úsek solné stezky z Prachatic do Pasova měl zvláštní statut, někteří historici uvádí, že jen tento úsek dostal označení Zlatá stezka a zbytek se nazýval Prachatická nebo Pasovská. Clo pro Prachatice ze soli se vybíralo už v Pasově, to proto, kdyby některá karavana se chtěla Prachaticím vyhnout.