Mají občané Příbramska v paměti hrdinství dvou příbramských generálů? Připomeňme si je.

Od 8. září 1944 probíhají těžké boje o nástupiště do karpatského průsmyku s kamenitou silnicí spojující Polsko se Slovenskem. Německá obrana městeček Krosno a Dukla je urputná. Vzdoruje ještě poslední opevněná výšina, téměř 700 metrů nad mořem vysoká Hyrowa gora, kóta 694, o kterou probíhají již týden boje.
Útok dne 22. září byl poslední. Útočí tři tanky T-34, za nimi pěchota, 1. prapor s velitelem kapitánem Josefem Khollem.

V blízkosti prvního zákopu dostává vedoucí tank zásah pancéřovou pěstí, začíná hořet a samovolně sjíždí zpět ze svahu. Z věže vylézá, spíše padá než seskakuje, velitel 3. tankového praporu Richard Tesařík, přede dvěma dny povýšený (20. 9. 1944) z poručíka na nadporučíka za zásluhy o dobytí městečka Dukly. Hoří na něm kombinéza, pěšáci ho hasí svými kabáty.
Z německého okopu vylétá obranný granát, jedna z jeho střepin zasahuje hlavu a zarývá se do mozku prvního útočícího československého vojáka. Je jím štábní kapitán Josef Kholl, velitel 1. praporu 1. čs. brigády v SSSR. Jeho vojáci ručními granáty a samopaly dobývají německé zákopy. Toho dne je dobojováno.
Vojáci snášejí na obvaziště raněné a sbírají mrtvé. Mrtvých je od 8. 9. již přes 400 a raněných třikrát více. Mezi raněnými je i npor. Richard Tesařík. Má popálené ruce, obličej i tělo, z obvaziště je převezen do polní nemocnice, ale ani tam mu nemohou pomoci. Je mu jako hrdinovi SSSR věnována velká péče a je odtransportován do obnovené Kyjevské nemocnice. Levé oko má spálené a nelze ho již zachránit.

Po ošetření putuje zpět k jednotce a to již na Slovensko. Nastupuje do funkce velitele čestné stráže prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše, se kterým byl již ve stejné funkci v Moskvě.
Štábní kapitán Josef Kholl je pohřben s ostatními padlými vojáky na hřbitově městečka Dukly.