Oslavujeme poslední den války v Evropě nebo první den míru?
V prvních nočních hodinách, to jest od 00:00 h, dne 8. května 1945 začal akt podepsání bezpodmínečné kapitulace německé armády v hlavním stanu velitele americké armády generála Eisenhowera v Remeši. V dohodě bylo stanoveno ukončení všech bojových akcí. 8. května 1945 v 23:01 a platilo pro všechny německé jednotky. Za Německo podepsali kapitulaci generálplukovník Alfred Jodl, generáladmirál Hans-Georg von Friedeburg a generál letectva Wilhelm Oxenius. Za koaliční armády dokument podepsalo osm maršálů, admirálů a generálů: O. A. Spaata, W. B. Smith, H. H. Burrough (USA), F. E. Morgan a J. M. Bobb (Velká Británie), I. Čerňajev a I. A. Susloparov (SSSR) a F. Sevez (Francie). Jednání byla skončena v 2:24.
Vrchní velitel sovětských vojsk v Německu nesouhlasil s tímto aktem a trval na uskutečnění bezpodmínečné kapitulace v dobytém hlavním městě třetí velkoněmecké říše Berlíně. Delegace se přesunuly do hlavního stanu štábu sovětských vojsk Berlína - Karlshorstu, aby o 24 hodin později oficielně potvrdily akt bezpodmínečné kapitulace německých branných sil na vyšší úrovni.
Ceremoniál podpisu začal v 0 hodin 9. května 1945 příchodem delegací protihitlerovské koalice do jednacího sálu, vedených maršálem SSSR Georgijem Žukovem. Po zahájení jednání dal maršál Žukov příkaz ke vpuštění německé delegace, vedené tentokrát polním maršálem Wilhelmem Keitelem. Námořnictvo zastupoval generáladmirál H. G. Freidenburg a Luftwaffe generálplukovník Stumpff. Německá delegace přinesla protokol bezpodmínečné kapitulace v pěti jazykových mutacích, podepsané novým německým prezidentem velkoadmirálem Donitzem. Maršál W. Keitel postupně podepsal protokoly bezpodmínečné kapitulace u stolku před předsednickým stolem. Po podpisu protokolů maršálem Žukovem je podepsaly ostatní delegace. Po obdržení německé verze německá delegace odešla z jednacího sálu.
Nová kapitulační listina měla posunutý čas zastavení bojové činnosti o 1 hodinu, což znamenalo i jiné datum 9. května 1945, 0:01 h. Sovětská vláda po obdržení depeše o bezpodmínečné kapitulaci Německa vyhlásila 9. květen svátkem - "Dnem Vítězství" - jako 1. den míru s vypálením čestných salv a večerním ohňostrojem v Moskvě.

Kapitulační smlouva uvádí, že všechny jednotky německé armády složí zbraně, zůstanou na svých místech a vzdají se vítězným armádám. Mnohé jednotky Wehrmachtu a zvláště jednotky SS se nehodlaly vzdát sovětské armádě a snažily se probít cestu do zajetí americkou armádou. Byl to výsledek propagandy pro zvýšení bojové morálky východní fronty že Rusové zajatce neberou, ale i vlastní strach z napáchaných válečných zločinů i likvidace sovětských zajatců. Poslední boje 2. světové války proběhly ještě 11., 12. a sporadicky 13. května v okolí Příbrami a Milína v okolních lesích.

Slivická operace i vyžádala oběti na životech 60 sovětských vojáků, 23 členů RG a partyzánů, 12 vojáků ROA a 6 civilistů. Rychlá zpráva o uzavření kapitulační dohody 8. 5. , ne už její obsah ukončení vojenských operací (i umožnění z německé strany odchod jednotek za demarkační linie, u nás nová linie K. Vary, Plzeň, Č. Budějovice, do amerického zajetí) ve 23:01 do USA, VB, FR rozhodla o oslavě posledního dne války. Ve východních státech Evropy byl 9. květen oslavován jako první den míru.
Změna dne oslav v našem státě byla odhlasována federálním shromážděním na návrh poslance M. Zemana.