Revoluce 1945 v Příbrami
Přes zatýkání ilegálních funkcionářů Národních revolučních výborů byl vytvořen
nový NRV v Příbrami, jeho předsedou byl zvolen František Pavlíček, majitel
továrny na konci Rynečku (bývalého mlýna, pozdější Calorie a před zbouráním
Ústřední dílny Uranových dolů).
Revoluční národní výbory v sobotu 5. 5. 1945
na balkonu Rudných dolů při představení
shromážděným občanům
na příbramském náměstí.
První zprava předseda František Pavlíček.
Policie a četnictvo se podřídilo novému orgánu moci ve městě, kterou oficiálně
předseda RNV Pavlíček převzal od okresního hejtmana. Během sobotního odpoledne
začal RNV organizovat dobrovolníky do bojové složky Revoluční gardy. Ta
byla vyzbrojena puškami z okresní četnické stanice sídlící v 1. patře "Drakovny" (železářství Říhy). Prvorepublikoví důstojníci ČSA šli
vyjednávat do příbramských kasáren o vzdání se posádky, ta kapitulaci odmítla. Obchodníci začerňovali německé firemní nápisy.
6. května v neděli dosáhla americká armáda nové demarkační linie Karlovy Vary -
Plzeň - České Budějovice s předsunutými posádkami Spálené Poříčí, Lnáře. Městský
pouliční rozhlas o situaci ve městě a o postupu armád informoval občany Příbrami.
Smrt Adolfa Hitlera, pád Berlína a postup armád přivedly k rozhodnutí velitele
posádky Wehrmachtu k nočnímu opuštění obou kasáren přes Březové hory a Rožmitál
do amerického zajetí. 7. května RG se usídlila v kasárnách použili části
stejnokrojů (zvláště freikorps) a výzbroje (děla byla bez úderníků). RG začala
zatýkat kolaboranty a věznila je ve sklepě "Střelovny". V noci byl vyhlášen
zákaz vycházení. 8. května vyhlásil Revoluční národní výbor zatarasení ulic barikádami.
V tmavých brýlích kapitán Thomas Cook z 22. polního dělostřelectva
4. tankové divize 3. americké armády 9. 5. na náměstí u radnice.
Jednotlivci a menší skupiny Wehrmachtu, kteří chtěli projít přes město na
západ byli odzbrojováni a jako zajatci byli odváděni Revolučními gardami do kasáren.
Barikáda v Mariánském údolí, u barikády p. Mašek.
RG odvádí zajatce. První za velitelem uprostřed František Agler.
Jeho rodiče měli krámek na rohu dnešního Hornického náměstí
a Hornické ulice. Ve světlé blůze Alexandr Krotký.
9. května, středa místo očekávané Rudé armády přijeli do Příbrami Vlasovci,
utábořili se pod lipami na náměstí. Po dohodě s RNV zaujali bojové postavení na
přístupech do města. Následovaly je totiž kolony německé armády, které se
chtěly dostat přes Příbram do amerického zajetí. V přestřelkách v Plzeňské
ulici, v Milínské ulici u Brodu a od Prahy zabezpečily Příbram, padlo 12
vlasovců a 94 vojáků německé armády.
10. 5. ve čtvrtek ROA opouští Příbram směrem na západ.
11. 5. v pátek přijíždí do Příbrami Rudá armáda.
Příjezd Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova
9. května na příbramské náměstí.
Dělostřelectvo sovětské armády s automobily americké výroby
projíždí Plzeňskou ulicí, objede Dolejší oboru
a utáboří se v parčíku u Hořejší obory.
Vojáci se vysvlékají a myjí v rybníku, aby po krátkém
odpočinku svedli poslední bitvu 2. světové války
mezi Konětopy, Brodem a Slivicí.
Foto:
J. Velfl: Příbram v průběhu staletí
Jindřich Šubert, poštovní úředník z Příbrami
Ing. Josef Podlaha