Na obranu ČR - 1. republiky byly věnovány velké výdaje. Za habsburské monarchie většina odvedenců z Příbramska skončila u 102. pěšího pluku umístěného v Benešově. Příbram usilovala dlouhá desetiletí o umístění vojenské posádky ve městě. Po nástupu Adolfa Hitlera k moce v Německu v roce 1933 se město dočkalo své posádky. Bylo rozhodnuto přesunout do Příbrami 331. dělostřelecký pluk. Pro jeho umístění rozhodlo MO v dohodě s městem vybudovat dvoje kasárna na severní periferii. Hořejší kasárna byla vybudována v objektu zrušené Hartmannovy sklářské továrny s přístavbou dvou ubytovacích objektů a úpravou stávajících továrních objektů pro techniku a sklady. Dvoupatrový objekt mužstva s kuchyní v přízemí a jednopatrová rohová budova štábu byly dokončeny v roce 1936, v září je obsadilo vojsko vedené podplukovníkem dělostřelectva Františkem Procházkou.

Pro umístění další techniky a ustání koňských zápřahů s obslužným mužstvem byla vybudována Dolejší kasárna, asi 1 km severně od Příbramského potoka na jeho nivě, s ocelovým hangárem, pro pozorovací balon k zaměřování střelby.

Na středu 15. března 1939 musili českoslovenští vojáci opustit kasárna a předat je Wehrmachtu s výzbrojí, výstrojí a zásobami munice i potravin, nepoškozené, neznehodnocené.

Příbramské armádní koně i ze zemědělských usedlostí byli nasazeni do války na východní frontu a ze stájí v Dolejších kasárnách - dřevěných dlouhých barácích - byla zřízena koňská nemocnice (der Pferdlazaret). K ošetřování koní byli totálně nasazeni i příbramští občané. Zvěrolékaři byli němečtí příslušníci Wehrmachtu.