Dne 7. března 1944 byla naše brigáda po půlročním frontovém tažení vystřídána sovětskými jednotkami. Bylo to z důvodu přesunu brigády do Volyňsko - Rovenské oblasti, kde žilo na 45 000 Čechu - kolonistů. Do armády se přihlásilo 12 000 dobrovolníků. Na Volyni byli obdoby českých Lidic a Ležáků. Český Malín byl 13. července 1943 srovnán se zemí a jeho v té době 400 obyvatel bylo upáleno v dřevěném kostele, domech a stodolách.

V městě Roveň měla brigáda ke dni 18. 3. 19441839 příslušníků, ke dni 26. 3. 1944 už 5325 vojáků. Stav československé jednotky doplnilo i několik tisíc příslušníků armády Slovenského štátu, kteří přešli na druhou stranu 30. října 1943. Doplněná brigáda se přesunula 25. dubna 1944 na západ za frontu do Černovic v podhůří Karpat.

V Jefremově u Moskvy byla formována další československá jednotka, od ledna 1944 jako 2. československá paradesantní brigáda v SSSR, velitel byl pplk. Václav Přikryl. Koncem dubna se 2. čs. brigáda rovněž začala přesunovat za frontou na Ukrajinu do Proskurova. U Sadagury se začala v dubnu tvořit 3. čs. brigáda, většinou z volyňských Čechů.

Začátkem roku 1944 sovětské vedení souhlasilo na základě mezivládní smlouvy podepsané prezidentem ČSR Dr. Edvardem Benešem 12. 12. 1943 s reorganizací čs. jednotek na 1. československý armádní sbor v SSSR. Další výzbroj dodala sovětská armáda. Velitelem armádního sboru byl vládou v Londýně jmenován generál Jan Kratochvíl. Velitel 1. čs. brigády plukovník L. Svoboda byl povýšen na generála. 1. čs. armádní sbor měl ještě řadu samostatných jednotek. Tankový pluk byl 25. 7. 1944 zvětšen na 1. čs. tankovou brigádu (velitel št. kpt. V. Janko). 1. čs. letecký stíhací pluk (velitel št. kpt. F. Fajtl) byl přebudován na 1. čs. smíšenou leteckou divizi (velitel pplk. Budín).

Zařazení čs. jednotky bylo v 38. armádě 1. ukrajinského frontu pod vedením maršála SSSR I. S. Koněva.