Ve čtvrtém pokračování Toulek příbramskou historií neopustíme barokní vzhled Příbrami, který se tvořil od konce 16. století a přetrvával do poloviny 20. století, to je tři a půl století. Tentokrát se budeme věnovat půdorysu města. Vytyčením trhového místa - trgovo mjesto - a zkrácením na jedno slovo nám vznikne podstatné jméno mjesto - město. Označením kam jdeme - "na trhové mjesto" - a stejným zkrácením nám vznikne namjesto - namjestí - náměstí. Ovšem v Příbrami jsme žádná náměstí neměli, velké tržiště se důsledně nazývalo Rynk a sousední Ryneček, což jsou počeštělé varianty hunského tržiště a shromáždiště uprostřed vojenského tábora. Snad vzpomínka na vojevůdce Atilu, který Slovany přivedl, při svém tažení na větší části východní poloviny Evropy. Ostatní plochy ve městě se nazývaly rovněž jednoslovně, např. "Hořejší" (cesta), "Dolejší" (cesta), Rýgrovka (Riegerova ulice).

Trhové místo je jižní část ostrohu nad soutokem potoků Leština či Luštěv a Litevky (později Flusárenského potoka, dnes Příbramského potoka). Dnešní Litavka byla v dokumentech za Rudolfa II. nazývána Pstruhový potok. Trojúhelníkový výklenek v nejjižnějším cípu Rynku byl dán odtokovou strouhou povrchové vody, výjezdem z Březnické cesty a studnou v jeho středu. Po zřízení brodského vodovodu byl tento trojúhelník náspem zvýšen asi o 3 m a místo studny byla vybudována kamenná čtvercová kašna. výstupky některých domů z linie jsou zábory o představěná loubí.

V dalších pokračováních se budeme věnovat postupně jednotlivým blokům domů, postupně budou na plánku města z roku 1839 vybarvovány červeně. V prvním úvodním dílu jsem představil východní část jižní strany Rynku.