Loni uplynulo 570 let od udělení privilegií z 10. a 11. března 1534 a završené
30. dubna 1534, které zařazuje město Příbram mezi horní města českého království
s Jáchymovským horním právem.
Ovšem město nebylo spravováno prostřednictvím nejvyššího mincmistra, ale
zástavním dědičným držitelem panství panem Janem z Vitence, Tochovic a Příbrami.
Privilegia udělil první král z habsburského rodu Ferdinand I. na Pražském
hradě, na žádost příbramských konšelů. V privilegiích uznal i všechna dřívější
privilegia Příbrami udělená. Ferdinand I. Habsburský nechal postavit v novém
renesančním slohu v královské zahradě "letohrádek" a nazval jej jménem své
manželky, která mu přinesla věnem českou královskou korunu - Letohrádek
královny Anny Jagelonské - dcery českého krále Wladislava II. Jagelonského.
Velká výročí města Příbramě
z renesanční doby v Čechách
425 let uplynulo od udělení privilegia císařem Augustem římským Rudolfem II.
Habsburským králem uherským, českým atd. městu Příbrami, kterým jej osvobozuje
z poddanství a stává se z něj svobodné královské horní město. Bylo vydáno
20. listopadu 1579 na Pražském hradě.
Privilegium bylo vydáno rovněž na prosbu příbramského konšelstva, je velmi rozsáhlé a má 22 článků, podrobně popisuje všechna práva a svobody města Příbrami a Lazce, který odpradávna k městu náleží. Například horníci nebudou odváděni do vojska, mohou vlastnit a dědit majetek, mohou se s ním volně stěhovat i do jiných měst a naopak se přistěhovávat. Město si může postavit hradby s bránami a věžemi. Určuje pravomoci hormistrům, přísežných a nejvyššího mincmistra, pravomoci při řešení a rozsuzování sporů.
420 let uplynulo od vydání listiny stvrzující prodej vesnic a majetků městu Příbrami od krále Rudolfa II. dne 6. května 1584. Tím se město samo stává držitelem feudálního panství, zaplatilo za ně 900 kop, to je 54 000 grošů českých.
Udělená svoboda městu velmi prospěla. Za pět let, navzdory velkému moru v roce 1582 a úbytku přibližně 600 obyvatel (téměř poloviny) našetřilo tolik peněz, že mohlo koupit tyto vesnice: Bohutín,, Brod, Orlov, Oseč, Zdaboř a Ž ežice a k tomu devět mlýnů, čtyři rybníky (Hořejší Obora, Dolejší Obora, Kaňka a Štičí), hospodářský dvůr a nově postavený pivovar s rybníkem. Příbramští konšelé společně s děkanem spravovali části vsí Lešetice a Střebsko, patřících k záduší příbramského kostela svatého Jakuba Většího.
Perspektivní rozvoj města probíhal do třicetileté války, tou byl téměř na 100 let přerušen.
Privilegium bylo vydáno rovněž na prosbu příbramského konšelstva, je velmi rozsáhlé a má 22 článků, podrobně popisuje všechna práva a svobody města Příbrami a Lazce, který odpradávna k městu náleží. Například horníci nebudou odváděni do vojska, mohou vlastnit a dědit majetek, mohou se s ním volně stěhovat i do jiných měst a naopak se přistěhovávat. Město si může postavit hradby s bránami a věžemi. Určuje pravomoci hormistrům, přísežných a nejvyššího mincmistra, pravomoci při řešení a rozsuzování sporů.
420 let uplynulo od vydání listiny stvrzující prodej vesnic a majetků městu Příbrami od krále Rudolfa II. dne 6. května 1584. Tím se město samo stává držitelem feudálního panství, zaplatilo za ně 900 kop, to je 54 000 grošů českých.
Udělená svoboda městu velmi prospěla. Za pět let, navzdory velkému moru v roce 1582 a úbytku přibližně 600 obyvatel (téměř poloviny) našetřilo tolik peněz, že mohlo koupit tyto vesnice: Bohutín,, Brod, Orlov, Oseč, Zdaboř a Ž ežice a k tomu devět mlýnů, čtyři rybníky (Hořejší Obora, Dolejší Obora, Kaňka a Štičí), hospodářský dvůr a nově postavený pivovar s rybníkem. Příbramští konšelé společně s děkanem spravovali části vsí Lešetice a Střebsko, patřících k záduší příbramského kostela svatého Jakuba Většího.
Perspektivní rozvoj města probíhal do třicetileté války, tou byl téměř na 100 let přerušen.
Ing. Josef Podlaha