Podbrdská Příbram, přeměněná biskupy ve správní středisko feudálního panství a trhové místo (trgovo město) v město podle našeho současného chápání, měla čas od času krušný život. Velmi utrpěla za třicetileté války, její místo na Zlaté stezce (jedné z hlavních komunikací z Prahy na jih) jí přineslo průjezdy vojenských regimentů nebo jejich umístění ve městě. Tak mansfeldův regiment umístěný v Příbrami v červenci roku 1626, kterému museli příbramští občané dávat k jídlu také pivo, víno a kořalku, způsobil požár, při kterém vyhořelo celé náměstí i se střechou kostela a Pražská (tehdy Dubenská) ulice. Domy byly obnoveny až po 50 - 70 letech.
Před návštěvou Svaté Hory habsburskými římskými císaři vyzýval městský patriciát obyvatele k vyzvednutí přízemních chalup o patro. Ne všichni měšťané měli na tak velkou investici. Výsledek barokní nástavby a zastavění vjezdu do dvora s bránami do podoby průjezdů představuje rekonstrukční pohled na jižní blok domů na náměstí, od Zahradnické ulice po uličku k bývalé Březnické bráně (viz obrázek, po kliknutí se zvětší).

Renesanci z 15. století v Příbrami nenajdeme, ani fasády či dřevěné stavby, vše shořelo, nové kamenno-cihlové domy byly barokní. Pohled i půdorys ukazují stav v 18. století. Snaha o zvětšení domů vedla u tří štítových domů vpravo k představení loubí do náměstí - Rynku. Loubí byla ke konci 19. století zastavěna. Prosperita Kášovic pekařství a Edelsteinova obchodu s textilem vedla k totální přestavbě barokních domů na dvoupatrové novorenesanční s ústupem uliční čáry. Poslední dva domy vpravo padly za oběť výstavbě nevhodného a hmotově nadměrného OV KSČ, které náměstí architektonicky poškodilo a zmenšilo.