Jak vidí zajíc


 

Člověk je jediným z mála živých tvorů, kteří mohou pozorovat předměty současně oběma očima; zorné pole pravého oka se téměř úplně kryje se zorným polem oka levého.

oko1.gif (12258 bytes)

Naproti torzu většina zvířat vidí každým okem něco jiného. Nevidí předměty tak plasticky jako my, zato je však jejich zorné pole mnohem širší. Na horním obrázku vidíme zorné pole člověka: v horizontální rovině vidí každé oko v mezích asi 120°, ale obě zorná pole se téměř úplně překrývají (předpokládáme, že oči jsou nehybné).

oko2.gif (10064 bytes)

Srovnejme tento nákres s dalším obrázkem, který znázorňuje zorné pole zajíce. Zajíc má oči posazeny daleko od sebe, a tak nemusí ani otáčet hlavou, aby viděl nejen to, co je před ním, ale i to, co je vzadu. Obě zorná pole jeho očí se vpředu i vzadu spojují. Teď už vám bude docela pochopitelné, proč je tak těžké přiblížit se k zajíci a nevyplašit ho. Zato však, jak je z obrázku patrno, zajíc vůbec nevidí to, co má přímo před nosem; aby takový docela blízký předmět spatřil, musí otočit hlavu na stranu.

Skoro všichni kopytníci a přežvýkavci mají tuto schopnost "vidět na všechny strany". Obě zorná pole koně se vzadu sice nestýkají, ale zvířeti stačí jen zlehka pootočit hlavu, aby vidělo i předměty za sebou. Obrazy předmětů nejsou sice v tomto případě docela jasné, zato však zvířeti neunikne ani nejmenší pohyb daleko kolem. Pohyblivé šelmy, které obvykle samy musí útočit, nemají tuto schopnost vidět kolem sebe; zato jsou nadány plastickým viděním oběma očima, což jim umožňuje přesně odhadnout délku skoku.

zpet.gif (1418 bytes)obsah.gif (1894 bytes)dale.gif (1388 bytes)