Skleněné čočky pod vodou


lupa%20boto.jpg (18764 bytes)

Zkusili jste už někdy ponořit do vody “zvětšovací sklo” (dvojvypuklou čočku) a pozorovat jím ponořené předměty? Zkuste to. Budete překvapeni. Zvětšovací sklo totiž ve vodě vůbec zvětšovat nebude. Ponoříte-li do vody sklo “zmenšovací” (dvojdutou čočku), ztratí i ono do značné míry svou schopnost zmenšovat. A kdybyste k tomuto pokusu nepoužili vody, ale kapaliny s větším indexem lomu, pak by dvojvypuklá čočka zmenšovala předměty a dvojdutá naopak zvětšovala.

Vzpomeňte si však na zákon lomu světelných paprsků, a tyto divy vás přestanou překvapovat. Dvojvypuklá čočka zvětšuje ve vzduchu proto, že sklo láme paprsky silněji než okolní vzduch. Rozdíl mezi lomivostí skla a vody je však jen nepatrný; proto když vložíte skleněnou čočku do vody, nebudou se světelné paprsky při přechodu z vody do skla nijak zvlášť odchylovat od svého směru. Proto tedy je účinek zmenšovacího i zvětšovacího skla pod vodou daleko menší než na vzduchu.

Monobromnaftalin například láme paprsky silněji než sklo, a proto v této kapalině “zvětšovací” skla zmenšují a “zmenšovací” zvětšují. Stejně se pod vodou chovají i čočky duté (přesněji vzduchové): vyduté zvětšují a vypuklé zmenšují.

zpet.gif (1418 bytes)obsah.gif (1894 bytes)dale.gif (1388 bytes)