Cestování zdarma
"Zůstaňte klidně v posteli a uvědomte si, že se naše Země otáčí. V zeměpisné šířce Paříže - na 49. rovnoběžce - urazíte denně více než 25 000 km. A máte-li rád malebné pohledy, odhrňte záclonu a opájejte se pohledem na hvězdné nebe."
Autor tohoto nápadu byl pohnán před soud pro podvod, a když vyslechl rozsudek a zaplatil pokutu, postavil se do divadelní pózy a vítězně pronesl slavný výrok Galileiho:
"A přece se točí!"
Obviněný měl v jistém smyslu pravdu, protože každý obyvatel zeměkoule nejen "cestuje" se zemským povrchem kolem zemské osy, ale je také Zemí unášen ještě větší rychlostí kolem Slunce a s celou sluneční soustavou letí vesmírem. Za každou vteřinu urazí naše planeta se všemi svými obyvateli asi 30 km a zároveň se ještě otáčí kolem své osy.
Při této příležitosti lze položit zajímavou otázku: kdy se pohybujeme kolem Slunce rychleji - ve dne nebo v noci?
Tato otázka se může zdát zbytečná: vždyť je-li na jedné straně Země den, je na druhé straně noc. Má tedy naše otázka smysl?
Má. Neptáme se totiž, kdy obíhá rychleji celá Země, ale kdy se my, její obyvatelé, pohybujeme rychleji vzhledem k hvězdám. A to už je otázka docela oprávněná. V sluneční soustavě vykonáváme dva pohyby: obíháme kolem Slunce a současně se otáčíme kolem zemské osy. Oba pohyby se skládají, vý
sledek však záleží na tom, zda jsme právě na osvětlené (denní) nebo na neosvětlené (noční) polovině Země. Podívejte se na obrázek a pochopíte, že o půlnoci se rychlost otáčeni k postupné rychlosti Země přičítá, kdežto v poledne se naopak odčítá. To znamená, že o půlnoci se pohybujeme ve sluneční soustavě rychleji než v poledne.
Protože bod na rovníku se za vteřinu posune asi o půl kilometru, činí rozdíl mezi půlnoční a polední rychlosti v rovníkovém pásánu celý kilometr za vteřinu. Kdo se vyzná v geometrii, snadno si vypočítá, že např. v místech, která leží na 60. rovnoběžce (Dánsko), je tento rozdíl poloviční: o půlnoci urazí obyvatelé v těchto zemích v sluneční soustavě za každou vteřinu asi o půl kilometru více než v poledne.
