(převzato z http://amoureternal.com/candid1.htm)
Koho vidíme v zrcadle?
(převzato z http://amoureternal.com/candid1.htm)
"Samozřejmě sebe," odpovíme na takovou otázku, "obraz v zrcadle je naše nejpřesnější kopie, shoduje se s námi do všech podrobností."
Nezkusíme se raději o té shodě přesvědčit? Máme na pravé tváři mateřské znaménko, ale náš dvojník v zrcadle má pravou tvář hladkou; zato na levé tváři má znaménko, které tam nemáme. Pěšinku ve vlasech máme nalevo, dvojník napravo. Hodinky nosíme na levé ruce, kdežto protějšek v zrcadle má hodinky na pravé ruce. Podívejme se na číselník jeho hodinek
: číslice jsou vodorovně převráceny a kromě toho se ruličky pohybují opačném směrem.A navíc je dvojník levák. Píše, šije, jí levou rukou, a chceme-li se s ním pozdravit, podává také levačku.
Těžko také zjistit, zda je náš dvojník gramotný. Sotva se nám totiž podaří přečíst třeba jen jednu řádku z knihy, kterou drží v ruce.
To je tedy člověk, který si činí nárok na to, že je úplně stejný jako
my!
Ale žerty stranou: jestliže si myslíme, že vidíme v zrcadle sebe, mýlíme se. Tvář, tělo ani oděv nejsou u většiny lidí přesně souměrné (třebas to obvykle nepozorujeme), pravá polovina není stejná jako levá. A tak v zrcadle před sebou vidíme postavu, která velni často působí zcela jiným dojmem než my sami a jak nás znají ostatní
