(převzato z http://resolution.umn.edu/MMS/ProjectMicro/Explorations/Feb1997.html)
Jak vznikají rampouchy?
(převzato z http://resolution.umn.edu/MMS/ProjectMicro/Explorations/Feb1997.html)
Zamyslili jste se už někdy nad tím, jak vlastně vznikají rampouchy, které často vidíme v zimě viset ze střech?
Za jakého počasí se vytvořily, při oblevě nebo za mrazu? Bylo-li to při oblevě, jak mohla voda při teplotě nad bodem mrazu zmrznout? A byl-li
mráz, kde se vzala na střeše voda?Vidíte, že úloha není tak jednoduchá, jak se zpočátku zdálo. Aby se rampouchy mohly vytvořit
, musely současně existovat dvě teploty: nad nulou, aby led mohl tát, a pod nulou, aby voda mohla znovu zmrznout.A tak to také je. Sníh na šikmé střeše taje, protože jej sluneční paprsky zahřívají nad nulu a stékající kapky vody na okraji střechy mrznou, protože tam je teplota pod bodem mrazu.
Představte si jasný zimní den: je jen 1-2 °
C pod nulou, slunce ozařuje zasněženou krajinu, ale jeho paprsky dopadají na zem tak šikmo, že nemohou sníh rozehřát. Na šikmou střechu vystavenou slunci však dopadají pod úhlem mnohem méně šikmo. Je známo, že paprsky osvětlují a ohřívají plochu tím více, čím kolměji dopadají. Proto se šikmá střecha více ohřívá a sníh na ní může tát. Voda stéká po střeše a zůstává viset v podobě kapek na okraji střechy. Ale pod okapem je teplota pod nulou a kapka, ochlazená navíc vypařováním, opět mrzne. Na ni přitéká další, přimrzne k ní, za druhou třetí atd. a tak se postupně vytvoří malý ledový hrbolek. Když zase přijde podobná zimní pohoda, hrbolky se prodlužují a nakonec se vytvoří rampouchy připomínající vápencové krápníky v podzemních jeskyních.
