Javor
Bezmotorové létání rostlin
Také rostliny často používají výhod klouzavého letu, zvláště pro rozšiřování svých plodů a semen. Mnohé plody a semena mají buď svazečky chmýří (pampeliška, bodlák, mléč, bavlník), které působí jako padák, nebo jiné létací zařízení v podobě výrůstků, výstupků atd. Takové rostlinné kluzáky najdeme u jehličnatých stromů, u javorů, jilmů, břízy, habru, lípy, mnoha okoličnatých rostlin atd.
Javor
Ve známé knize Kernera von Atarilauna "Život rostlin" se o tom dočteme: "Za bezvětrných slunečních dní je mnoho plodů a semen unášeno svislými vzdušnými proudy do značné výšky, ale po západu slunce opět klesají nedaleko místa, odkud vzlétly.
Tyto lety nemají valný význam pro šířeni rostlin do širšího okolí, zato však rostlinám umožňují uchytit se na převisech a v rozsedlinách prudkých svahů a strmých skal, kam by se semena jinak nedostala. Vodorovné vzdušné proudění může zase přenášet létavé plody a semena do značné dálky.
Smetánka (pampeliška)
U některých rostlin křidélka a padáčky zůstávají spojeny se semeny jen tak dlouho, dokud trvá let. Semena bodláků klidně plují vzduchem, ale jakmile narazí na překážku, semeno se od padáčku oddělí a spadne na zem. Proto také bodláky tak často rostou podél zdí a plotů. Jindy zůstává semeno s padáčkem spojeno."
Bodlák
Rostlinné "kluzáky" jsou dokonce po mnoha stránkách dokonalejší než větroně vytvořené lidmi. V poměru k vlastní váze unesou totiž mnohem větší zatížení a kromě toho se automaticky udržuji v rovnováze: převrátíme-li třeba semínko indického jasmínu, obrátí se zase samo vypuklou stranou dolů, a narazí-li při letu na překážku, neztratí rovnováhu a nespadne, ale snese se zvolna k zemi.
