Zamysleli jste se někdy nad tím, proč jehla tak snadno proniká předměty? Proč snadno propíchneme látku nebo lepenku tenkou jehlou, ale těžko ji prorážíme tupým hřebíkem? Vždyť v obou případech přece působí stejná síla. Síla skutečně stejná je, ale není stejný tlak. V prvním případě je všechna síla soustředěna do hrotu jehly, kdežto ve druhém případě je rozložena na větší plochu špičky hřebíku; proto je tlak jehly mnohem větši než tlak tupého hřebíku, i když naše ruka vynakládá stále stejnou námahu.

Když tedy mluvíme o tlaku, musíme vždycky přihlížet nejen k sile, ale i k ploše, na níž tato síla působí. Slyšíme-li, že někdo dostává plat 150 000 Kč, nevíme ještě, zda je to málo nebo mnoho; musíme také vědět, zda je to plat za rok nebo za měsíc. A právě tak i působení síly závisí na tom, zda je rozložena na čtvereční centimetr, nebo zda se soustřeďuje na setinu čtverečního milimetru. Člověk na lyžích se může v kyprém sněhu pohybovat, kdežto bez lyží se boří. Proč? Protože v prvním případě je tlak jeho těla rozložen na mnohem větší plochu. Je-li například plocha lyží dvacetkrát větší než plocha našich podrážek, tlačíme při jízdě na lyžích na sníh dvacetkrát slaběji, než když jdeme pěšky. První tlak kyprý sníh snese, druhý už nikoli. Konečně i charakteristická schopnost tanků a pásových vozidel pohybovat se i při značné hmotnosti v měkkém terénu je založena právě na rozložení hmotnosti na velkou plochu. Pásové vozidlo vážící 8 tun i více působí na jeden čtvereční centimetr tlakem nejvýše 600 gramů. V takovém případě je velká opěrná plocha technicky právě tak výhodná jako malá plocha u hrotu jehly.