Perpetuum mobile

Perpetuum mobile – věčný motor má být stroj, který začne sám od sebe pracovat: otáčet kolem, zdvihat břemena atd. Tuto práci musí vykonávat navěky a přitom nesmí používat ani palivo, ani lidský pohon nebo energii vody. Jednoduše, nesmí přijímat zvenčí energii v jakékoliv formě.

První dosud známý a hodnověrný dokument o věčném motoru je z 13. stol. Jeho schema je na obrázku. Při otáčení kola se páky se závažími překlápějí. Tím se podle autora má udržovat pohyb, protože překlopené závaží otáčí kolem větším kroutícím momentem. Pokud se takovýto stroj sestrojí, jnistí vynálezce, že po několika otáčkách se stroj zastaví. V  domnění, že jde o nějakou chybu, bude konstrukci upravovat: prodlužovat páky, zvětšovat závaží atd. Této neplodné a zbytečné práci věnovali vynálezco celý život (a ještě občas věnují), samozřejmě bez úspěchu. Perpetuum mobile jako věčný stroj totiž odporuje platným zákonům, zejména zákonu o zachování mechanické energie, který platí jen v ideálních podmínkách, kde neexistuje tření. Je zajímavé, že mnozí mechanici v 16. a 17. století uplatňovali axiom o nemožnosti perpetua mobile, i když zákon o zachování energie se dostal do vědy až později.