Vlny a víry
Některé známé fyzikální jevy není možné vysvětlit jen základními fyzikálními zákony. Jak vysvětlit třepotání vlajek při větru? Proč písek na mořském dně tvoří vlny?
Představme si trubku s protékající kapalinou. Proudí-li všechny částečky kapaliny ve jen směru trubky, pak je to klidné, tzv. laminární proudění. Častěji se však stává, že kapalina se pohybuje i od stěn trubice ke středu. Takové proudění se ve fyzice nazývá turbulentní. Vzniká tehdy, když rychlost proudění kapaliny v trubce přesáhne určito
u hodnotu, tzv. kritickou rychlost.Takovéto vlastnosti proudění se např. využívá v chladírenství, neboť při turbulentním proudění přicházejí do styku s chladnými stěnami všechny částice kapaliny. Jinak by byl přenos “chladu” pomalý, protože kapaliny jsou špatnými vodiči tepla. To už ví i příroda, a proto také proudění krve v cévách je turbulentní.
Toto všechno však neplatí jen o proudění v trubkách, ale i v kanálech a korytách řek. Částice vody v řece se nepohybují jen ve směru řeky, ale také od břehů k jejímu středu. Pak víry u dna řeky s sebou unášejí drobný písek a vytvářejí na dně z něho vlnky, tak, jak to známe na mořském pobřeží. Podobné je to na vodní hladině, kde se stýká vzduch s vodou. Ve vzduchu vznikají víry a kde jsou víry, tam je podtlak a v
znikají vlnky. Totéž platí o vlnkách písku v pouštích. Víry a tím i podtlak se tvoří i mezi proudícím vzduchem a látkou. Proto se vlajka ve větru třepotá.
