Sklenice.

Sklenice či sklenička může být hezká a zajímavá, ale především musí být účelná... Na prvním obrázku jsou celkem běžné skleničky, tak, jak je známe. Oboje krajní mají silné dno. Jednak je to zajímavý efekt a jednak mají větší stabilitu a tak se hned tak nerozlejí.
Tady vidíme opět běžné skleničky na přípitek. Celkem není co dodat. Víceméně jednoduché a účelné. I v jednoduchosti bývá krása.
Vpravo na tomto obrázkuvidíme klasický půllitr. Přečkal mnoho desítek let a zřejmě ještě další desítky přečká. Ty ostatní na obrázku zřejmě takové štěstí mít nebudou. Ten prostřední, tenkostěnný nevypadá špatně, ale špatně se drží prázdný, natož plný. Ucho je příliš tenké a prsty po něm kloužou, držení je nepohodlné, sklenička má snahu se v ruce otáčet a vylít. Také sklenička vlevo je možná pro tvůrce efektní, ale pro uživatele příliš vratká, protože zúženým dnem se těžiště posunulo příliš vysoko (základy matematiky a fyziky pro základní školu). Pokud navíc stůl nebo ubrus není úplně rovný, je sklenička nepoužitelná. Stejně jako v přítomnosti menších dětí.