na základě celorepublikového sčítání prostřednictvím profesionálních ornitologů i laické veřejnosti. Celá akce navazuje na dříve uskutečněné akce z okolních států, které proběhly převážně koncem sedmdesátých a v osmdesátých letech. Některé z nich (např. ve Šlesvicku-Holštýnsku a v Maďarsku) pokračují kontinuálně až dodnes. V České republice nebyla celorepubliková inventarizace hnízdišť tohoto druhu dosud provedena. Máte-li zájem zúčastnit se tohoto projektu, jsou právě Vám určeny následující stránky.

Břehule říční si své kolonie dříve hrabaly v hlinitých a písčitých březích řek, jak tomu bylo ještě před sto lety například pod hradem Orlíkem v místech dnešní přehradní nádrže (Kněžourek 1895). V dnešní době jsou u nás již jejich přirozená hnízdiště vzácná - v březích řek je najdeme již jen zřídka, nejčastěji v březích Moravy, Svratky, Jihlavy, na severní Moravě též podél řeky Odry. Asi největší kolonie v břehu řeky se nachází v nedalekém Maďarsku, kde Szép (1991) zaznamenal 40.000 hnízdících párů.

Nynější kolonie břehulí se nacházejí především v pískovnách, méně často pak v hliništích, povrchových dolech, v různých výkopových jamách. V současné době je stále častěji nacházíme v odbagrovaných stěnách popílkovišť elektráren, na skládkách, v částečně odtěžených hromadách písku a drtě a dokonce byly zaznamenány případy hnízdění v panelech či drenážních trubkách!

Nejčastěji tedy břehule najdeme v pískovnách téměř po celém našem území s vyjímkou poloh nad 700 m n.m. Jejich kolonie mohou čítat od několika až po tisíce párů. Největší kolonie na našem území se nachází především na jižní Moravě, kde např. v koloniích u Pouzdřan či Zaječí hnízdilo až 4.000 párů (1996). Většinou však kolonie mají okolo sta párů.

Břehule říční je tažným ptákem. Její zimoviště leží od Senegalu v západní až po Etiopii ve východní Africe, ojediněle však bývá pozorována až v jižní Africe (Moreau 1972). Ze zimovišť k nám první jedinci přilétají koncem dubna a počátkem května si již hrabou své první nory. Za příznivých podmínek si již během tří až čtyř dnů vyhloubí svoji až metr hlubokou noru, na jejímž konci pak vyhrabávají hnízdní komůrku.

Pár břehulí si však noru nehrabe sám. Často se stává, že je v jedné noře i více jak pět jedinců pohromadě a někdy má nora dokonce dva otvory či dvě a více hnízd najednou. Průměrná délka přístupové chodby k hnízdu činí např. v jižních Čechách téměř 60 cm a maxima dosahují až 180 cm (Heneberg, 1997). Na ptáka o délce dvanácti centimetrů je to opravdu mnoho.

Podívejte se do mapy okolí svého bydliště, vyhledejte všechny pískovny, povrchové doly, hliniště, strmé břehy řek a jiná vhodná stanoviště. V rámci svých možností tyto lokality projděte a své nálezy zaznamenejte do formuláře, který je umístěn na konci této výzvy. Cenné jsou zejména údaje pocházející z několika po sobě následujících let, údaje o neobvyklých hnízdištích, ale i všechny přesné údaje o standardních hnízdištích v pískovnách. Nejvhodnější dobou k mapování je zejména konec hnízdní sezóny, tj. od poloviny června do konce července (srpna). Nezapomeňte vyplnit na kartě svoji adresu (včetně telefonu) a kartu odešlete na adresu Petr Heneberg, Vodňanská 1025/19, 370 11 České Budějovice. Napomůžete tak ke zmapování hnízdních stavů jednoho z nejméně prozkoumaných ptačích druhů na našem území. Budete-li mít zájem o další informace či budete-li mít informací podobného druhu více, neváhejte se obrátit na tutéž adresu.

Chcete-li se o tomto projektu dozvědět více, vlastníte-li nějaké (byť i kusé) informace o výskytu břehulí ve Vašem okolí či máte-li zájem o další spolupráci i na jiných projektech týkajících se tohoto druhu, neváhejte se obrátit na adresu koordinátora tohoto projektu:

Bude-li to možné, prosím o odebrání vzorku písku (cca 100-200 g z některé z hnízdních nor). Vzorky se odebírají ze strany nory v období po skončení hnízdní sezóny, případně před jejím započetím. V žádném případě nesmí při jejich odběru dojít k narušení průběhu hnízdění. Protože si břehule hloubí své nory v naprosté většině případů každoročně znova, odběr vzorku po skončení hnízdní sezóny nemá již na průběh dalších hnízdění vliv. Odebrané vzorky spolu s označením, z které nory byly odebrány (spolu s jejími rozměry a vzdáleností od sutě a od horní hrany stěny) odešlete rovněž na adresu koordinátora tohoto projektu.

formulář k projektu 02/98 – internetová verze