V posledních letech postihly jižní Čechy opakovaně silné srážky. Ať již to byla lokální povodeň v květnu 1996, která postihla především povodí Stropnice a Malše v Českobudějovickém okrese nebo vydatné srážky, které na našem území spadly v červenci 1997. Obojí se negativně projevilo na hnízdění těchto zajímavých ptáků a tato práce si klade za cíl objasnit alespoň některé vztahy mezi klimatickými faktory a úspěšností hnízdění břehulí jako modelového ptačího druhu. Některé z radarových snímků z doby povodní roku 1997 lze nalézt na adrese http:/www.chmi.cz

Materiál pro tuto studii jsem získal v průběhu let 1994-1997, hlavní část údajů pak byla získána v letech 1996 a 1997. Počet nor v koloniích byl stanovován za pomoci fotografií hnízdní stěny, která byla rozdělena na úseky o ploše 1 m², ve kterých byly přesně sečteny jednotlivé nory. Díky této metodice mohly být zcela přesně stanoveny počty nor a díky získávání dat z několika po sobě jdoucích sezón mohl být zároveň stanoven počet nor nově vyhloubených v daném roce, což je určující faktor pro výpočet velikosti hnízdní kolonie.

Údaje byly získány pro plochu 8.000 km², z jižních Čech a několika set čtverečních kilometrů pro území jižní Moravy. Údaje z jižní Moravy jsou však v tomto projektu zmiňovány jen okrajově a nejsou podrobněji statisticky zpracovávány. Přesto lze konstatovat, že plocha 8.000 km² z území jižních Čech je více než dostačující pro porovnání hnízdních stavů tohoto druhu ptáka.

Posledním druhem údajů v práci obsažených jsou záznamy z kolonie Třebeč u Trhových Svin, která je jednou z největších jihočeských kolonií. Tuto kolonii jsem vybral jako modelovou jihočeskou kolonii s tím, že jsem zde po dva roky sledoval růst kolonie břehule říční. Tato pozorování spočívala v každodenním fotografování stěny a následném odečítání počtů nor z fotografií (metodika viz výše). Z těchto údajů byl stanoven mechanismus růstu kolonie v letech 1996 a 1997.

 Ani v roce 1997 se jižním Čechám nevyhnulo větší množství srážek. I když byly červencové deště menší než v některých oblastech Moravy, kde byla (opomineme-li daleko horší škody na lidských životech a majetku) zničena téměř všechna hnízdiště břehulí, které v té době na Moravě zahajovaly druhé hnízdění. Ale i v méně postižených jižních Čechách byly tyto srážky dosti výrazné Protože jižní Čechy jsou poněkud chladnější oblastí, hnízdí zde břehule jen jednou ročně, a tak zde nebyl výsledek hnízdění tak výrazně ovlivněn. O to markantnější byl však počet zničených nor, které nebyly obnovovány a proto i v období několika následujících týdnů (2.polovina července) bylo lze odečítat počty zachovaných nor. Právě tento vliv červencových srážek roku 1997 jsem vyhodnotil v tabulce 2.

 Jak je vidět z tab.1., za poslední čtyři roky byl jediným rokem s normálním průběhem srážek rok 1994. V roce 1995 bylo zaznamenáno zvýšené množství srážek v srpnu, což mohlo ovlivnit pouze část jihomoravské populace břehulí říčních. Velmi špatný byl z hlediska srážkového průběh roku 1996, kdy v květnu nastaly v jižních Čechách poměrně rozsáhlé záplavy, které však zasáhly pouze území spadající pod okresy České Budějovice, Č.Krumlov a Jindřichův Hradec. Deště v roce 1996 způsobily naprosté zastavení hrabání nových nor v průběhu měsíce května a dokonce pád mnoha z nich. Naštěstí v té době ještě nebyly sneseny snůšky a tak mohlo hnízdění (s asi třítýdenním zpožděním) pokračovat.

Červencové srážky se však na populaci břehulí projevily různě. Ve výše položených oblastech Čech, kde břehule hnízdí jen jednou, již většina ptáků úspěšně vyhnízdila a zničeny byly jen pozdní či náhradní snůšky, tj. deště přímo zasáhly cca 10% populace. Horší již byla situace na Moravě, kde břehule hnízdí většinou dvakrát. I když opomeneme destrukci nor přívaly vody z rozvodněných řek, které zničily rozsáhlé kolonie v okolí Odry či Moravy, nelze se nezmínit o vlivu samotných dešťů. Opět uvedu jen několik příkladů za všechny. Na Břeclavsku v kolonii Mušlov bylo před dešti cca 600 nor. Během první a druhé vlny dešťů bylo 95% nor vyplaveno, hnízda zničena a část ptáků zasypána přímo na hnízdech. Břehule si však dokázaly během jednoho měsíce nové nory, ve kterých se opět pokusily zahnízdit. Otázkou však zůstává, jak úspěšné toto hnízdění bylo, jaká byla produkce potomstva a kolik jedinců vůbec stihlo vyhnízdit do nástupu zimy.

Situaci v jižních Čechách ilustruje následující tabulka 2. ukazující průměrné hodnoty charakterizující velikost kolonií břehulí říčních v jižních Čechách. Srovnání hnízdních stavů z roku 1996 se stavem z června 1997 (před dešti) a července 1997 (po extrémních dešťových srážkách). Většina nor již po deštích nebyla obnovena, neboť břehule hnízdí v jižních Čechách v naprosté většině jen jednou. Proto byla tato populace velmi vhodná ke stanovení indexu VI/VII.97 charakterizujícího procento zachovaných nor. Tento index nemohl být stanoven pro oblasti s dvěma hnízděními (např. Břeclavsko, Brněnsko), odkud jsem sice získal dostatečné množství údajů, avšak břehule si zde velmi rychle své nory obnovily, a proto by byly výsledky z těchto oblastí naprosto zkreslující.

Rok 1997 poskytoval naopak břehulím velmi dobré podmínky pro stavbu nor v průběhu celého května. V červnu bohužel došlo k odtěžení části stěny, což mělo za následek pokles počtu nor o několik desítek. Po eliminaci tohoto vlivu však docházím k závěru, že počátek roku 1997 byl pro hnízdění břehulí říčních velice příznivý - ne-li nejpříznivější z posledních několika let.

Tento trend se však bohužel zastavil v červenci, kdy i na jižní Čechy opět dolehly extrémní srážky. Tato kolonie je naštěstí situována do relativně vysoké nadmořské výšky (489 m) a proto zde břehule nehnízdí dvakrát, ale jen jednou. Proto byla již v době prvních dešťů většina mláďat z této kolonie vyvedena a výsledek hnízdění tedy nebyl nijak ovlivněn. Kolonii jsem však bohužel pro nepřítomnost nemohl v první polovině července kontrolovat a tak znám údaj až z 17.7., kdy zde bylo 153 nor.

Jak tedy vidíme z grafu č.3., hodnota spadlých srážek má na počet nově vzniklých nor velmi značný vliv. Při přímých pozorováních v pískovně jsem zjistil, že v deštivých květnových dnech břehule neprojevovaly téměř žádnou aktivitu a naopak během několika hodin pozorování jsem nezřídka zaznamenal přítomnost jen několika ojedinělých exemplářů na několik set obsazených nor. To také vysvětluje onen značný pokles počtu nově vybudovaných nor ve 130.-137. dni (9.-16.5.1996) a dokonce úbytek nor mezi 130. a 132. dnem (9.-11.5.).

Graf 1. a 2.: V grafu 1. a 2. je zachycen vývoj modelové kolonie Třebeč u Trhových Svin v letech 1996 a 1997. Je zde velice názorně ukázán vzestup počtu nor v období 29.04.-1.6. s tím, že roku 1996 byl tento nárust počtu nových nor velmi negativně ovlivněn silnými srážkami (které na jihu Čech způsobily lokální povodeň do do síly srovnatelnou s Moravskou z následujícího roku). Tyto extrémně vysoké srážky měly za následek dokonce i pokles počtu nor v období, které je charakteristické naopak jejich nejvýraznějším vzestupem.

 Ze získaného materiálu je zřejmé, že množství spadlých srážek v hnízdním období je jedním z nejvýznamnějších limitujících faktorů pro hnízdění břehulí říčních. Pokud pomineme vliv ostatních klimatických faktorů (zejména teploty) a dále abstrahujeme vliv činnosti člověka (zejména destruktivní činnost ve vztahu k hnízdním stěnám), nezbývá než konstatovat, že úspěšnost hnízdění břehulí říčních je úzce spjata s množstvím spadlých srážek.

 5) strhnutí stěny díky nasáknutí písku dešťovými srážkami

 Mimo hnízdní období je samozřejmě nejběžnější destrukce stěn mrazem, avšak tato se samozřejmě při ve hnízdním období nevyskytuje.

 V jižních Čechách jsem v roce 1997 zjistil zejména destrukci nor třetího a šestého typu (strhnutí celé nebo části nory dešťovými srážkami), méně pak destrukci nor prvého a druhého typu (zejména v oblastech s ložisky živcových písků a štěrkopísků se sníženou jílovitostí). Destrukce stěny dešťovými srážkami (typ 5) byla v roce 1997 zaznamenána ve třech případech, častější však byla v podrobněji nevyhodnocovaném roce 1996. Cca 90% všech případů bylo strhnutí části nory dešťovými srážkami v oblastech s pískem s vyšší jílovitostí a v oblastech s nízkou jílovitostí (<10%), tj. na jihu Třeboňské pánve, bylo naopak cca 70% případů destrukce nor způsobeno jejich vyplavením.

 Ostatní typy destrukce jsem zaznamenal především na jižní Moravě. Zde se vliv srážek projevil především v pískovnách s malým zastoupením hrubšího písku (procentuální obsah zrn písku <0,09 mm vyšší než 97%), které jsou časté zejména v okresech Břeclav a Brno-venkov. V těchto pískovnách, i když nebyly přímo zasaženy tekoucí vodou, dokázaly prosakující přívaly srážek zničit téměř všechny nory. Z většiny z nich byl přímo vyplaven hnízdní materiál a zároveň byla jejich přístupová chodba zkrácena o cca 70%. Takovéto nory byly samozřejmě k dalšímu hnízdění nepoužitelné nehledě k obrovským ztrátám na vejcích a mláďatech.

Z výsledků, které jsem získal v kolonii Třebeč u Trhových Svin (okr. Č.Budějovice) vyplývá, že pro úspěšnost hnízdění a hnízdní aktivitu břehulí říčních je důležité i načasování srážek. Např. ve fázi hrabání nor způsobují silnější srážky zastavení veškeré tvorby a prohlubování nových nor, čímž se opožďuje hnízdění. Ve fázi stavby hnízda se zastavuje přinášení materiálu do hnízdní komůrky. Při sezení na vejcích mají dešťové srážky menší vliv, avšak mohou způsobit pád stěny nebo části nory, a tak zasypat nejen inkubovaná vejce, ale i dokonce sedící rodičovské páry.

 Největším nebezpečím pro populaci těchto ptáků je pád hnízdní stěny. Takto může zaniknout i kolonie čítající několik set nor. Tyto případy jsou v posledních letech bohužel velmi časté a postihly většinu hnízdní populace na našem území. Pád hnízdní stěny bývá (pokud pomineme hnízdiště na březích řek, kde působí vodní eroze) v naprosté většině způsoben zvýšeným množstvím srážek kumulovaných do určitého období.

 Dalším hrozivým nebezpečím, kterému však lze zabránit, je těžba stěn bez ohledu na to, zda jsou či nejsou osídleny břehulemi. Zde nelze než apelovat na všechny majitele pískoven, hlinišť i na všechny, kterým břehule zahnízdí třeba ve výkopu nebo hromadě písku, aby počkali alespoň měsíc, než břehule vyhnízdí a opět odletí. Vždyť si tak ničíme přírodu ve které žijeme a ochuzujeme se tím o další ze vzácných živočišných druhů.

 Zároveň je však na tomto místě nutno vyzdvihnout jednu z věcí, která je při ochraně hnízdišť břehulí značně opomíjena. Nejvíce neškodí těžba v mimohnízdním období, ale naopak zárůst stěny dřevinami, vytvoření suťového kužele na úpatí stěny, který rapidně zmenší pro břehule využitelnou plochu a v neposlední řadě je nutno pamatovat i na odtěžení či odstranění starých nor. Břehule totiž nezahnízdí ve stěně, ve které budou loňské nory - tito ptáci si své nory hrabou každý rok znovu a v norách z loňského roku hnízdí jen mizivé procento populace.

 Projekt se zabývá následky extrémních srážek na hnízdní populaci břehule říční. V letech 1996 a 1997 proběhly v jižních Čechách povodně, během kterých byly zničeny tisíce nor. Průměrná velikost kolonie v jižních Čechách byla stanovena na 148,41 nory, v červnu 1997 na 200,92 nora a na konci července na 133,28 nory. Z těchto údajů jsem vypočítal index VI/VII.97 charakterizující procento nor nepoškozených červencovými dešti, které v jižních Čechách dosáhly hodnoty 199,6 mm. Index VI/VII.97 byl stanoven na 66,34%.

 Druhým stěžejním tématem projektu byla charakteristika růstu kolonie břehulí říčních na základě pozorování učiněných v letech 1996 a 1997 v kolonii Třebeč u Trhových Svin (okr. Č.Budějovice). Kolonie Třebeč byla vybrána jako jedna z nejpřístupnějších, největších, ale zároveň jedna z kolonií neohrožených intenzivní těžbou písku. Přesto se v roce 1997 nezdařilo zabránit odtěžení části nor, což však je ve výsledcích zohledněno. Mechanismus růstu je stanoven v grafech 1., 2. a 3. a v tabulce 3. Bylo zjištěno, že srážky nad 5 mm v jednom dni mají na stavbu kolonie značný negativní vliv. Srážky nad 20 mm pak stavbu zcela zastavují a při srážkách nad 40 mm/den začalo dokonce nor ubývat. Stavební aktivity adultních jedinců břehulí byly zaznamenány mezi 29.4. a 16.06. (1996) a 29.4. a 9.6. (1997).

Projekt sčítání břehule říční