Prohlášení vědecké rady AV - ČR
k postavení vědy v České Republice
Při diskusích o smyslu investic malého státu do vědy, výzkumu a vývoje, lze
zaznamenat dva krajní názory: Podle prvního, zastávaného např. některými
předními ekonomy, nelze prokázat souvislost mezi výší prostředků investovaných do
výzkumu a vývoje a výkonností ekonomiky země. Zastánci takových názorů mají
tendenci posuzovat výzkum a vývoj jako určitý luxus. Docházejí pak k názoru, že je
ekonomicky nejefektivnější přejímat nové technologie a výrobní postupy formou
licencí. Někdy přežívá i druhý krajní názor, že hlavním úkolem výzkumu a
vývoje u nás je činit vědecké objevy a co nejrychleji je využívat k vývoji nových
technologií s bezprostředním ekonomickým dopadem. Podle něj by investice do výzkumu
a vývoje měly mít absolutní prioritu. Vědecká rada Akademie věd České Republiky
je toho názoru, že oba uvedené názory jsou mylné už proto, že mlčky vycházejí z
představy společenství, které buduje své hodnoty v izolaci od společenství
mezinárodního. Tak tomu ale už dávno není. Žádná země si už nemůže dovolit
budovat svou vědu, průmysl, atd. izolovaně, ale jedině jako součást mezinárodních
vazeb. Vědecká rada AV ČR je proto přesvědčena, že hlavní význam výzkumu a
vývoje spočívá v něčem jiném:
1. V první řadě je to integrální součást systému nejvyšší odborné výchovy.
Produktem tohoto systému jsou špičkoví odborníci, kteří si osvojili metody
samostatné tvůrčí práce založené na principech kritického myšlení, praktického
prověřování hypotéz a úcty k racionalitě a realitě světa. Pouze takoví lidé
jsou schopni přejímat světové vědecké a technické novinky a aplikovat je v našich
podnicích. Takoví lidé mají také v dnešním světě pokročilých technologií a
globálního propojení nejlepší kvalifikaci pro manažerské pozice na všech
úrovních ekonomiky a státní správy.
2. Jiným důvodem vlastního vědeckého bádání, výzkumu a vývoje, je i to, že
spoluvytváří kulturní úroveň národa v mezinárodním měřítku. Nahlíženo
přísně ekonomicky se to může jevit jako málo významné, domníváme se ale, že
tomu tak není. Souvislost mezi vzdělaností a kulturní úrovní národa na jedné
starně a úrovní kvalifikací pracovních sil, úrovní a kvalitou života a třeba i
zájmem turistů o kulturu naší země na straně druhé tady ale určitě je. Stejně
tak je zřejmé, že bez nezbytné intelektuální a kulturní úrovně bychom se nikdy
nemohli ucházet o přijetí do EU.
3. Konečně lze uvést i důvod kulturní sounáležitosti se západní civilizací.
Právě v této civilizaci patří věda tradičně k základním potřebám člověka.
Jestliže tedy uznáváme, že chceme-li vstoupit do NATO, musíme se úměrně svým
silám a schopnostem podílet na činnosti této organizace jak finančně, tak účastí
naší armády na jejích akcích, pak totéž platí i o výzkumu a vývoji,
uvažujeme-li o vstupu do Evropské unie. Naší doslova morální povinností je se na
této činnosti aktivně podílet. Ze všech uvedených důvodů jsme proto
přesvědčeni, že podstatné zvýšení investic do vzdělání, výzkumu a vývoje je
pro naši zemi nezbytné, chce-li pokračovat v cestě, kterou na konci roku 1989
nastoupila. Uvědomujeme si obtížnou ekonomickou situaci ČR a potřebu investovat i do
jiných zanedbaných oblastí. Přesto tvrdíme, že investice státu i soukromého
sektoru do vysokoškolského vzdělání a do výzkumu a vývoje budou muset v relaci k
našemu HDP a státnímu rozpočtu velmi rychle dosáhnout úrovně, která je běžná v
menších zemích EU.
Apelujeme na všechny, kteří mohou v této věci něco učinit, aby se jasně
přihlásili k tradicím české kultury, v jejímž rámci má věda své pevné
postavení. Je i na Vás, zda současná česká společnost půjde ve stopách
zakladatele první české univerzity, nebo zda nechá vlastní zemi duchovně chudnout a
stále více talentovaných mladých lidí odcházet tam, kde je jejich kvalifikace sice
lépe finančně zhodnocena, ale ne plně využita.