Černá jednopencová známka
| Poštovní známka |
První oficiální poštovní úřad byl otevřen v Anglii v roce 1516. V Paříži se objevují dopisy s předtištěnou poštovní známkou a současně také první poštovní schránky na dopisy roku 1653.
Téměř 300 let čekala Anglie na reformu poštovního systému. Muž, který se o to úspěšně pokusil se jmenoval
Rowland Hill. Roku 1837 (podle některých údajů již 1835) navrhl, aby místo vysokých poplatků za doručení dopisů vážících do 14 gramů se platil jednotný poplatek jen 1 pence po celém království. Zároveň také navrhl známku s lepidlem na zadní straně.
Černá jednopencová známka
Poštovním úřadům se tato inovace nelíbila. Přesto se tato myšlenka prosadila a 6. května 1840 byly vydány první dvě známky: černá s hodnotou 1 pence a modrá s hodnotou 2 pencí. Od té doby musel odesílatel používat známku
a platit tak poštovní poplatek (do té doby platil poplatek adresát).Dobrá myšlenka se rychle šířila i za hranice Anglie. A tak už začátkem roku 1843 se objevují známky v některých švýcarských kantonech a překvapivě dokonce až v Brazílii (tzv. oslí oko).
V téže době vydávají poštovní známky také poštmistři ve Spojených Státech, ale první oficiální známky jsou tam vydány až 5. srpna 1847 (Franklin, Washington).
Vzácný "modrý Mauritius".
(oba obr. převzaty z http://www.martins.fr/Multimedia/Url/histoamericain.htm)
21. září 1847 vydává britské kolonie Mauritius svého proslulého “modrého a oranžového Mauritia” s vyobrazením královny Victorie a chybným nápisem “Post Office” (Poštovní úřad) místo “Post Paid” (Poštovné placeno).
Francie vydává svoji první “lepicí” známku 1. ledna 1849 (hlava Cerery), téhož roku vydává v Bavorsku známku král Maxmilián II (1 krejcar). Pozdější známky (3 a 6ti krejcarové) už obsahují hedvábí, aby se zabránilo padělání.
Jednokorunové "Hradčany" vydávané od 28. prosince 1918
(převzato z www.czechia.com/filatelie/galerie1/gcs1001.htm)
V roce 1850 zavádí známky také Rakousko-Uhersko. Po vzniku samostatné Československé republiky jsou známky zavedeny i tam, zprvu přetiskem původních rakousko-uherských známek.
Krátce po vydání prvních známek se začali objevovat také první sběratelé. Snad prvním byl Dr. John Edward Gray. Mezi sběrateli brzy byly i významné a známé osobnosti, králi počínaje (egyptský král Faruk, ruský car Mikuláš III, rumunský král Carol) a prezidenty konče (Franklin D. Roosevelt).
Jindřich V
(převzato z http://members.nbci.com/koopmaun/scans/scanindex.html)
Největší existující sbírku známek založil britský král Jindřich V., vnuk královny Viktorie. Známky začal sbírat již jako malý chlapec z dopisů, které chodily do Buckinghamského paláce a jako král se stal jedním z největších světových filatelistů.
