(převzato z http://www.energy.ca.gov/education/story/story-html/chapter05.html)
| Zemní plyn |
(převzato z http://www.energy.ca.gov/education/story/story-html/chapter05.html)
První zmínka o zemním plynu se pravděpodobně týká “věčných ohňů” na území dnešního Iráku, o kterých se zmiňuje Plutarchos ve 2. stol. n. l.
Nicméně na své využití musel zemní plyn čekat 1 500 let. Je zajímavé, že dříve, než člověk začal využívat tuto prakticky hotový zdroj energie, využíval svítiplyn, který si musel uměle vyrábět z uhlí tzv. karbonizací. Svítiplyn se poprvé začal používat o osvětlení domů a ulic v Anglii v 18. stol.
Roku 1821 ve Fredonii ve státě New York v USA vyvrtal Wiliam
A. Hart první vrt s úmyslem získat zemní plyn. Vrt byl hluboký pouze cca 3 m.Také zde byl plyn téměř výlučně používán ke svícení. A protože neexistoval rozvod plynu do domácností, byl plyn používán pouze ve veřejném osvětlení. Ke konci 19. století se však ke slovu začala dostávat elektřina a plynové osvětlení začalo být nahrazováno elektrický. Jako na zavolanou přišel vynález Roberta Bunsena, tzv. bunsenův kahan, jehož principem bylo mísení vzduchu a plynu před jeho hořením. Tento princip se stal základem
všech plynových spotřebičů pro topení i vaření a podnítil rozvod a těžbu zemního plynu.První dálkový plynovod byl vybudován v roce 1891. Byl dlouhý 75 km a vedl z plynových polí ve střední Indianě do Chicaga. Výroba dálkových plynovodů však byla velice náročná a tak až do 40. let 20. století jich bylo vybudováno jen několik. Teprve technický pokrok ve svařování, výrobě oceli a trub v 50. a m60. letech 20. století umožnil mohutný rozvoj plynovodů. Dnes jejich síť jen ve Spojených Státech dosahuje dvojnás
obné délky na Měsíc a zpět.V České republice byla výroba svítiplynu ukončena v roce 1996 a od té doby je zde dodáván pouze zemní plyn. První vrty u nás byly provedeny v roce 1899 do hloubky až 649 m, přesto se však těžby nedosáhlo. Teprve v roce 1908 vrtem hlubokým 529 m nedaleko Slavkova bylo nalezeno ložisko plynu. Česká republika však nemá velké zásoby zemního plynu. Vlastní těžba nedosahuje ani 1 % z celkové spotřeby. Proto musí zemní plyn nakupovat u zahraničních producentů. Po dlouhá léta jím bylo R
usko. Od roku 1997 k nám prudí zemní plyn z Norska. Než se plyn dostane ke spotřebiteli, musí projít systémem sběrných plynovodů do úpraven, kde se zbavuje nežádoucích látek (voda, síra, prach atd.), a odtud se přepravuje prostřednictvím sítí mezinárodních plynovodů (případně ve zkapalněném stavu tankery) do jednotlivých vnitrostátních systémů, kde se uskladňuje v sezónních a špičkových zásovnících.Celkové zásoby zemního plynu jsou odhadovány na cca 400 bilionů m
3. Toto množství by při současné spotřebě vystačilo přibližně na 190 let. Pro nás je důležité, že přes 70 % prokázaných světových zásob zemního plynu se nachází na území Evropy nebo v jejím dosahu. 
