| Termoska |
V roce 1904 uviděl Dewarovu termonádobu německý foukač skla Reinhold Burger se svým kolegou. Uvědomili si, že jestliže tato nádoba udrží tekutiny chladné, udrží je i teplé, a může tak najít široké komerční uplatnění. Vypsali odměnu za nejvýstižnější jméno pro tento vynález a ze soutěže vyšlo vítězně slovo thermos (z řeckého therme, "horký"). Pod tímto jménem založili i společnost, Thermos GmBH. Skleněnou lahev usadili do další nádoby, opatřili ji zátkou a šálkem na pití. V roce 1907 prodala Thermos GmBH obchodní značku třem nezávislým firmám (ve Spojených Státech, Kanadě a Anglii). Všechny tyto firmy termosky vzájemně nezávisle vyráběly a dále vylepšovaly. Tak se termoska mohla vydat do světa, od severního (výprava Roberta E. Pearyho) až k jižnímu pólu (E. H. Shackelton), vzlétla letadlem s bratry Wrightovými i vzducholodí s hrabětem Zepplinem.
Zavedení strojní výroby vnitřní skleněné nádoby (1910) umožnilo obrovský nárůst výroby a snížení ceny. Termoska se stala velmi populární.
V roce 1928 byl vyvinut nový typ skleněné vakuové nádoby o obsahu 127 litrů. Tyto nádoby se staly velmi populární pro zmrzlinové a rybí boxy.
Během 2. světové války byla anglická Thermos Limited podřízena vojenským požadavkům: s každým 1000 startů anglických bombardérů "startovalo" i 10000 termosek. Také více než 98 % výroby The American Thermos Bottle Company sloužilo válečným účelům nebo pro jaderný výzkum. Teprve v roce 1946 se výroba vrátila k civilním účelům.
Dnes vyrábí termosky mnoho firem po celém světě. Ne všechny jsou však stejně kvalitní. V dobré termosce by měl mít vařicí nápoj ještě po 24 hodinách teplotu 50 °C.

Řez termoskou v nerezovém plášti
(obr. převzat ze stránky http://www.toysatellite.com.au/thermos/gallery/technical.html)