Podle jiné verze vznikl v Anglii, kde v 90. letech 19. století začali Parker Brothers pod názvem “gossima” vyrábět hrací soupravu obsahující přenosnou síť, která se nechala přidělat na stůl, malý míček a miniaturní pálky.

V roce 1900 si Angličan James Gibb přivezl ze Spojených Států lehké, hladné celuloidové míčky a začal je používat při hře se svými přáteli. Typický zvuk míčku odrážejícího se od pálky a od stolu ho přivedl na nápad nazvat hru “ping pong”. Je s podivem, že tato pouhá změna jména zajistila značnou oblibu stolního tenisu.

Nicméně název “ping pong” si v roce 1901 nechal patentovat anglický výrobce sportovních potřeb John Jacques a prodal ho i do Ameriky.

V roce 1902 jiný Angličan – E. C. Goode – pokryl dřevěnou pálku gumou s se vzorkem na povrchu. To mu umožnilo rotaci míčku.

Nový sport se rychle rozšířil po Anglii i Evropě, problémům s vysokými poplatky za používání registrovaného názvu. To nakonec přimělo fanoušky i ostatní výrobce k používání názvu “stolní tenis” a také bylo příčinou zániku první pinpongové asociace v Anglii. Vznikla nová asociace stolního tenisu a v roce 1926 byla založena Fédération Internationale de Tennis de Table, jejímž zakládajícím členem bylo i tehdejší Československo.

Středoevropská hegemonie však vydržela jen do 50. let. Od roku 1953 se výrazně prosazují asijští hráči. Částečně je to důsledek nového potahu pálky z pěnové pryže, s kterým přišel Japonec Horoi Satoh v roce1952. Tento materiál umožnil zvětšit otáčky míčku. Dalším příspěvkem Japonců bylo tzv. tužkové držení pálky.

Stolní tenis byl zařazen mezi olympijské sporty roku 1988.