| Nafta |
“Zemní” či “skalní” olej ( lat.
petroleum – petrolej) z byl znám již ve starověku. Peršané nazývali jámy, v nichž se vyskytoval, nephetaz či nephtoj (odtud české “nafta”). Plinius Starší (1. stol. n. l.) se zmiňuje o čerpání oleje v Agrigentu (na jižním pobřeží Sicílie) ke svícení. V Japonsku byla známa “hořící voda” již v 7. stol. Marco Polo (konec 13. stol.) již zná Baku jako “zemi olejovou” (i když vlastní těžba tam začala až r. 1872). V Bavorsku se užívalo “oleje sv. Quirina” k léčebným účelům od r. 1436. Nejrannější zmínka o americké naftě je z r. 1595.Ve značnější míře byla surová nafta dobývána teprve v americké Pensilvánii. Roku 1820 se tam podařilo vyvrtat první, 300 m hlubokou sondu. Za zrod amerického naftového průmyslu se však považuje 27. sr
pen 1859, kdy Edwin Drake vrtá první produkční vrt v Titusville. O 9 let později zakládá první mexickou naftovou společnost Dr. Aubrey.
John Davison Rockefeller
Roku 1870 vstupuje do ropného rafinérského průmyslu
John Davison Rockefeller, zakládá Standard Oil Company. Začíná prozíravě skupovat ostatní ropné společnosti, takže v roce 1882 vlastnil již 95% amerických ropných rafinérií. To byl první důležitý krok k tomu, jak se stát multimilionářem. V roce 1892 zakládá Marcus Samuel Shell.Typickými nalezišti ropy jsou okraje vrásnění horských masivů (Karpaty, Kavkaz, Atlas, Kordiliery) nebo v oblastech kontinentálních štítů (Rusko, Kanada). Produkčně nejvýznamnější je oblast Blízkého a Středního východu (kde se těží asi 1/3 celosvětové produkce). V České republice jsou naleziště ropy
na jižní Moravě.Teorie o původu ropy jsou dvě – anorganická a organická. Organická teorie je přijímána obecněji a předpokládá, že matečnou látkou ropy jsou zbytky organizmů které po odumření podlehly hnilobným procesům a bakteriální činnosti, jež nakonec spolu s účinkem hlín, radioaktivního záření a narůstáním tlaku vedly až ke vzniku uhlovodíků různé viskozity a různé barvy, které tvoří ropu.
Ropa představuje jeden ze základních energetických zdrojů naší planety a kromě toho stále vzrůstá její význam jako průmyslové suroviny. Rafinací se z ní získávají (postupně podle bodu varu) uhlovodíkové plyny (propan, butan), benzín, petrolej, plynový olej (který se mísí a petrolejem a slouží jako motorová nafta), mazací oleje, plastická maziva a asfaltové výrobk
y.