| Metro |
S růstem Londýna v 1. polovině 19. stol. se vyhrotily problémy s dopravou ve městě natolik, že bylo nutno něco podniknout. Jednalo se především o spojení nových čtvrtí na okraji Londýna s centrem. Samotná myšlenka byla jednoduchá: železnice pod zemí.
Výstavbu první podzemní dráhy navrhl roku 1846 Charles Pearson, poslanec za londýnské předměstí Lambeth. Shromáždit potřebnou sumu trvalo dost dlouho, a tak byla společnost k výstavbě podzemní dráhy - North Metropolitan Railway Company - založena až v roce 1853. První šachtu začali hloubit teprve roku 1860 v Euston Square v Londýně. Pracovalo se způsobem “kopej a přikryj”, tzn. že dráhy byly budovány nepříliš hluboko pod povrchem vyhloubením trasy a jejím pozdějším zakrytím. Je tedy zcela logické, že tyto trasy v drtivé většině kopírovaly trasy ulic, protože se nemusely vykupovat a bourat domy nad nimi. První trasa metra na světě byla otevřena 10. ledna 1863 a spojovala Paddington s Farringdonskou ulicí. Celá trasa měla 7 stanic a byla 6 km dlouhá. Vlaky byly taženy parní lokomotivou a vagóny osvětleny plynem.. Parní pohon neumožňoval stavět delší úseky. Proto se k pohonu brzy začal používat i stlačený vzduch.
Po londýnském metru následovala podzemní dráha v New Yorku (1868) a v Istanbulu (podzemní lanovka, 1875).
Prvním metrem s elektrickým pohonem a elektrickým osvětlením byla londýnská podzemní dráha, otevřená roku 1890. Maďarské hlavní město Budapešť mělo první metro na evropském kontinentě, a sice od roku 1896. Před koncem století si pořídil metro ještě Glasgow (1897) a Vídeň (1898). V roce 1900 pak následovalo pařížské metro.
V roce 1908 začalo londýnské metro používat elektrický výdej jízdenek, první eskalátory se objevily v londýnském metru roku 1911. Automaticky ovládané dveře vagónů metra se objevily ve Velké Británii roku 1922 (poslední ručně otvíratelné dveře byly vzduchem otvíratelnými nahrazeny v roce 1929). Vlaky bez řidičů, řízené rovněž automaticky, byly poprvé vyzkoušeny v Londýně roku 1964. V roce 1975 postihla londýnské metro katastrofální ne
hoda, při níž zahynulo 43 lidí.
Londýnské metro (převzato z http://home.swipnet.se/~w-21791/metro.html).
První snahy o vybudování metra v Praze se objevily v roce 1898 a jejich zastáncem byl Ladislav Rott ze známé železářské rodiny. Stanovisko Elektrických podniků však bylo jednoznačně odmítavé. Druhý pokus byl učiněn ing. B. Ondráčkem v roce 1912. V době 1. Republiky se významný návrh na stavbu metra objevil v roce 1926 od ing. Bohumila Belady a ing. Vladimíra Lista. V dalších letech se objevilo několik dalších studií. Už tehdy se střetávaly 2 základní koncepce: metro a pod
povrchová tramvaj. Projekční činnost se nezastavila ani v době 2. světové války. Přerušena byla až v roce 1941. Po válce nebylo možno z ekonomických důvodů připravené projekty použít. Vrátilo se k nim až v 60. letech minulého století, navázalo se na ně a dne 7. ledna 1966 byly v Opletalově ulici slavnostně zahájeny přípravné stavební práce a vlastní výstavba první stanice – Hlavní nádraží – byla započata 15. března následujícího roku. V té době se ještě hovořilo o podzemní dráze ale téhož roku (1967) rozhodla vláda, že se bude stavět metro. Slavnostní zahájení provozu na prvním úseku (6,6 km a 9 stanic) trasy C bylo 9. května 1974.