| Lžíce |
Lžíce byly používány k jídlu už v době paleolitické. Je velmi pravděpodobné, že lidé původně používali k tomuto účelu mušle nebo odštěpky dřeva vhodného tvaru. Potvrzuje to i skutečnost, že jak řecký, tak i latinský výraz pro lžíci jsou odvozeny právě od stejného výrazu pro druh mušle. Později byly lžíce vyráběny i z jiných materiálů jako kost, rohovina, keramika a také z kovů.
Římané v 1. stol. n. l. používali 2 druhy lžic. První, podobné tvarem té dnešní, používali na omáčky a podobná jídla. Druhý druh lžíce měl tvar kalíšku. Tou jedli korýše a vajíčka. Tyto druhy lžic se samozřejmě používali i ve všech zemích ovlivněných římskou civilizací.
Ve středověku byly lžíce všeobecně vyráběny ze dřeva nebo rohoviny. Na královských stolech a na stolech šlechty však byly lžíce stříbrné nebo zlaté. Začátkem 14. stol. se objevují lžíce pocínované, cínové, mosazné či z jiných kovů a slitin. Zvláště pocínované a cínové lžíce se staly přístupnými pro širokou veřejnost. Ke konci 15. stol. se lžíce stává běžnou souč
ástí kultury stolování.